Záhadné klepání a bušení do stěn patří k jedněm z nejčastějších projevů nadpřirozených jevů. Fenomén poltergeista, který své jméno získal právě díky těmto zvukům, je znám po celém světě.
Malajsijská vesnice však není jediné místo, kde strašidelné klepání vzbuzuje strach. Od hororových filmů po skutečné případy, poďme se podívat na to, co nám o těchto jevech říká folklor a záhadologie.
Slabé a sotva patrné ťukání, které zdánlivě vychází ze zdí, z podlahy či stropu a následně přechází v ohlušující bušení je jedním z vůbec nejčastějších a nejtypičtějších projevů poltergeista.
Často jde také o první signál ohlašující přítomnost této entity v domácnosti. Právě díky klepání získává poltergeist své jméno, to se skládá ze dvou německých slov – „poltern“, což znamená „dělat hluk“ a „Geist“, tedy „duch“.

Zprvu nenápadným ťukáním začíná celá řada nechvalně známých případů řádění poltergeista.
Za všechny jmenujme například poltergeista z Enfieldu, který terorizoval tamní pětičlennou rodinu, či případ rodiny Bellových z 19. století, který inspiroval kultovní horor Záhada Blair Witch.
V těchto případech se však činnost poltergeista zaměřuje zpravidla na jednu domácnost, nikoliv na desítky domů v několika různých obcích. I proto je klepání v Malajsii tak výjimečné a jedinečné.
Pro nedostatek jiných vysvětlení začínají vesničané fenomén přisuzovat džinům, goblinům či jiným nadpřirozeným entitám.
Americký záhadolog Paul Seaburn upozorňuje na určitou podobnost s Klepáčky, skřítkům podobnými mýtickými podzemními bytostmi, které se vyskytují v cornwallském a devonském folkloru.
Klepáčci jsou popisováni jako malí šibalové, kteří mimo jiné klepou na stěny dolů před závalem. Mohla by se v Malajsii, kde je těžba významným průmyslovým odvětvím, vyskytovat obdoba těchto britských bytostí?
I přesto, že se malajsijské klepání liší v rozsahu, je spojení s nadpřirozenými entitami, které se projevují zvuky, velmi zajímavé a poučné.

Záhadologové se domnívají, že pokud se jedná o paranormální jev, může jít o zrcadlový projev, který se přenáší z místa na místo a ovlivňuje lidi, kteří mají strach, či jsou citliví na tyto jevy.
Proto se fenomén rozšířil do několika vesnic a počet incidentů stále narůstá. Džinové, kteří jsou součástí islámského a arabského folklóru, by mohli být dalším vysvětlením, protože jsou považováni za bytosti, které dokáží ovládat lidi a předměty. Mohl by tedy být malajsijský případ spojen s prastarými pověstmi?
Ať už je skutečné vysvětlení jakékoliv, je jasné, že klepající duchové a podobné fenomény fascinují lidstvo po staletí. Jsou připomínkou toho, že existují jevy, které naše moderní věda dosud nedokáže objasnit, a proto se uchylujeme k mýtům a legendám. A v tom spočívá jejich největší kouzlo.