reklama
6. července 1973: Začne krvácet socha Panny Marie v klášteře Yuzawadai v japonské Akitě.
Domů     Záhady historie
3 představy o konci světa: Zahubí nás populační exploze?
Helena Stejskalová
od Helena Stejskalová 22.4.2019
6.8tis
668
SDÍLENÍ
6.8tis
ZOBRAZENÍ

První věk je věkem podřízenosti otroků, druhý je věk synovské závislosti, třetí bude věkem svobody. První byl věkem starců, druhý je věkem mladých lidí a třetí bude věkem dětí,“ prohlašuje Jáchym z Fiore. Na to, jak skončí svět, má svůj vlastní názor.

Představy o konci světa se lidstvem vinou už od doby jeho vzniku. Doslova paniku v lidech vzbudí letopočet 1000, ale i později rostou představy o zkáze planety Země jako houby po dešti. Představíme vám některé z nich.

1. Kdo bude Antikrist?

Kdy: 80. léta 12. století

Kdo: italský teolog Jáchym z Fiore (1130/1135–1202)

Důvod: Osloví ho biblická vize apokalypsy ve Zjevení svatého Jana.

Zajímavost: Roku 1263 je učení odsouzeno jako kacířské.

Práce notáře na dvoře sicilského krále Viléma I. (1131–1166) Jáchyma nebaví. Propadne studiu Bible, především novozákonního Zjevení svatého Jana, které se zabývá apokalypsou. „Chci kázat o víře, o budoucnosti světa,“ sdělí svému otci, také notáři.

„Vyženu ti ty nesmysly z hlavy,“ rozčílí se on. Jáchym neposlechne. Opustí své zaměstnání, putuje po Itálii a káže lidem. Dosáhne kněžského svěcení. V 80. letech 12. století zamíří do kláštera v Casamari, kde mu papež Klement III. (1130–1191) dovolí zabývat se apokalypsou.

Jáchym z Fiore se místo notářské práci raději věnuje vizím apokalypsy. Dovolí mu to dokonce i papež.

Jáchym zde popíše svoji představu o vývoji světa, učení trojího věku: „Po čase Otce (starozákonní doba), přijde čas Syna (Nový zákon) a nakonec nastane doba Ducha svatého, jenž bude vrcholem dějin a rájem na Zemi.

Před jeho příchodem se ale lidstvo bude muset vypořádat s Antikristem…“ Na otázku, kdo bude Antikristem ale neodpoví a roku 1263 církev odsoudí jeho učení jako kacířské.

2. Nepříjemná srážka

Kdy: 1603

Kdo: italský mnich Tommaso Campanella (1568–1639)

Důvod: Země se srazí se Sluncem

Zajímavost: Kacíř unikne trestu smrti tím, že předstírá šílenství.

„Stanete se mesiášem,“ předpoví údajně jistý Žid dominikánskému mnichovi Tommasu Campanellovi. A řeholník mu uvěří. Inspiruje se učením Jáchyma z Fiore, pozoruje hvězdy, věří v existenci démonů. Kvůli svým názorům se dostane do konfliktu s církví.

Už jeho první dílo Philosophia sensibus demonstranta zkoumá církevní Svatý úřad. Výsledek? Za svoje „pythagorejské názory,“ si roku 1594 vykoleduje vězení, ze kterého je propuštěn o tři roky později. Žalář ho neodradí od dalších astrologických pozorování.

Tommaso Campanella kvůli svým hříšným názorům skončí u inkvizičního soudu.

„Země se srazí se Sluncem,“ líčí svoji vizi konce světa, která má nastat v roce 1603. Po ní má prý přijít zlatý věk a nové království. I tentokrát ovšem Campanella narazí. Navíc se v roce 1599 zúčastní rolnického povstání v rodné Kalábrii.

To už je na katolickou církev moc. U inkvizičního soudu mu spočítají i všechny předchozí hříchy. Trestu smrti unikne jedině díky tomu, že předstírá šílenství. Ve vězení stráví 27 let.

3. Příliš mnoho lidí

Kdy: 1798

Kdo: anglický ekonom Thomas Robert Malthus (1766–1834)

Důvod: obavy z rostoucího počtu lidí na Zemi

Zajímavost: Už tehdy upozorňuje na vyčerpání potravinových zdrojů.

Anglikánského pastora Thomase Malthuse láká ekonomie víc než náboženství. Tvrdí, že „příčinou bídy v Anglii jsou lidské pudy,“ touha po potravě a rozmnožování. V roce 1798 sepíše Esej o principu populace, kde upozorňuje na příliš rychlý růst počtu lidí.

Ve svých teoriích zřejmě vychází z dat z USA. Ve státech přibývá lidí díky imigrantům z Evropy a posunu věkové hranice vstupu do manželství.

Thomas Robert Malthus vnímá jako příčinu katastrofy lidské pudy.

Proto si Malthus myslí, že je třeba udělat opatření, které „v sobě zahrnuje účinnou a trvalou kontrolu množství populace v souladu s obtížemi, které vznikají při získávání potravy.“ Jak tohle opatření uvést do praxe?

Ekonom předpokládá války o potravinové zdroje, při kterých dojde k vyvraždění části populace. S menším počtem lidí potom bude znovu chvíli trvat, než nastane další krizový bod, kdy opět dojdou potraviny.

Foto: wikipedia.org, pixabay.com
reklama
Související články
od Pavel Polcar 5.7.2022 1
V londýnské stanici metra Wimbledon nastala zničehonic 2. dubna 1904 naprostá neprostupná tma, taková, že nebylo vidět absolutně nic. Co se stalo? Ověřených informací je jen poskrovnu ale existují údajně písemné záznamy o této události. Lidé nastalou tmu měli popisovat jako černou mlhu. Neuspokojivé vysvětlení Událost okamžitě vyvolala velkou paniku, a to jak mezi cestujícími, […]
od Dalibor Vrána 2.7.2022 1.4tis
Rok 2012 přinesl nález otřásající vším, co si myslíme, že o starověku víme. V egyptské vesnici El Lahun archeologové vyzvednou z jedné z malých pyramid mumifikované tělo. Je perfektně zachovalé, měří mezi 150–160 cm a svým vzhledem rozhodně nepřipomíná člověka! Domnělá mumie mimozemšťana je přes 2000 let stará a její fotografie se na veřejnost dostanou […]
od Matěj Soukup 1.7.2022 880
Další z mnoha legend o ztracených pokladech na území dnešních Spojených států se odehrává v Novém Mexiku. V jižní části tohoto státu poblíž hranic s Mexikem leží vrchol známý jako Victorio Peak. Podle pověstí se někde poblíž něj má ukrývat poklad. Přestože však do oblasti vyrazilo už mnoho expedic, všechny se vrátily s neúspěchem. Existuje poklad ve Victorio Peak doopravdy, […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.9tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.7tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]