Jihočeský hrad Rožmberk je spojený s jedním z nejznámějších strašidel, která se mají v České republice vyskytovat. Není jím nikdo jiný než bílá paní!
Ztotožňována je s Perchtou z Rožmberka (1429–1476), dcerou jednoho z nejvýznamnějších šlechticů té doby Oldřicha II. z Rožmberka (1403–1462).
A co o ní říkají dobové záznamy a pověsti? Už od útlého věku měla být Perchta chytrým a laskavým děvčetem. Její osud se naplnil ve chvíli, kdy byla zaslíbena Janovi z Lichtenštejna. Jejich manželství nebylo šťastné.
Důvodem prý bylo zdlouhavé vyplácení nevěstina věna. Nebohá Perchta musela snášet nejen hlad a nouzi, ale také časté urážky. Až smrt jejího manžela ji vysvobodila z utrpení. Traduje se, že když Jan umíral, prosil manželku o odpuštění za své chování.
Protože ale Perchta odmítla, proklel ji. Od té doby má její bílý přízrak bloudit hradem a snažit se zbavit svého prokletí.

Zjevuje se proto, aby upozornila na nadcházející významné události. Když se má udát šťastná událost nebo narodit děťátko, je oblečena celá v bílém. Pokud ale hrozí smrt či jiný zármutek, mají její šaty barvu černou. V případě, že má dojít k požáru, jsou prý její paže ozdobeny rukavicemi červené barvy.
Legendy praví, že bílá paní vypomáhala jako chůva Petra Voka (1539–1611), nebo pronásledovala švédské vojáky během třicetileté války. Povídá se také, že když byl Rožmberk během 2. světové války obsazen dívčí nacistickou mládežnickou organizací, vystrašila její členky natolik, že přestaly vyvěšovat nacistickou vlajku na věž!

PLZEŇ: MĚSTO POKLADŮ
Podle legend má být v západočeské metropoli skryto nevídané množství pokladů. Spisovatel Aleš Česal ve své knize věnované záhadám Plzně píše:
„Husitští mystikové nazývali Plzeň městem Slunce. Slunce samo je paralelou pro nejvzácnější z kovů – zlato. A z tohoto pohledu je opravdu Plzeň městem zlata a pokladů.“
Poklad má v Plzni uschovat nejen Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale také místní šlechtična nebo lichvář. Bohatství se má skrývat například v domě U Černého orla. Skutečně ale ve svých útrobách skrývají plzeňské domy nějaké bohatství? Zdá se, že vyprávění nemusejí být vymyšlená.
V roce 1912 je totiž ve Feyerfeilově domě na Velkém náměstí objeveno více než 700 kusů mincí ze 16. a 17. století. Jsou snad báchorky o zlatých pokladech pravdivé?

ZVÍKOV: TAJEMNÁ VĚŽ
Návštěvníky na hrad Zvíkov lákají nejen krásy okolní přírody, ale také řada záhad a pověstí. Tajemné historky se pojí především s nejstarší dochovanou stavbou areálu, kterou je Hlízová věž.
Podle oficiálních pramenů má dojít k jejímu zbudování na počátku 13. století. Její původ je kladen až do období germánských kmenů, podle kterých se věži také přezdívá Markomanka. A právě s Markomany jsou spojované znaky umístěné na stavebních kvádrech.
Zatímco v nich někteří vidí tajuplné magické symboly, jiní je vysvětlují jako obyčejné kamenické značky. Jak se píše na oficiálních stránkách hradu:
„Dodnes dobře viditelné kamenické značky se objevují nejen na Zvíkově, ale i na dalších místech, kde pracovala zdejší stavební huť (např. královský hrad, most a farní kostel v Písku). Lidé ve své obrazotvornosti v nich byli ochotni spatřovat spíše tajemné runové písmo.“
Je však těžké uvěřit tomu, že jde jen o obyčejné značení, když se s věží pojí legendy o tom, že za její nedobytností stojí sám rarášek!