Blízká setkání prvního druhu se v minulosti nevyhnuly ani slavným osobnostem. Patřil k nim i německý básník Goethe. Záhadná událost se stala v době, kdy byl pozdější známý literát teprve šestnáctiletým studentem. Co vlastně Goethe pozoroval?
V roce 1765 cestoval Goethe do Lipska. Putování mu znepříjemňoval nejen vytrvalý déšť, ale i špatný stav komunikací. V lokalitě mezi městy Hanau a Gelnhausen byla cesta silnice natolik špatná, že všichni cestující raději opustili dostavník a šli pěšky.
Amfiteátr plný světla
Goethe později popisoval celý úkaz jako osvětlený amfiteátr, ve kterém byl nespočet malých světel shromážděných do jakéhosi trychtýřovitého útvaru. Světlo, které z amfiteátru vycházelo, bylo velice silné až oslepující.
Později toto pozorování Goethe začlenil i do svého stěžejního díla Faust. Samozřejmě se jednalo o umělecké ztvárnění tohoto zážitku, jehož místem byl prý lom částečně naplněný vodou.
Světlušky, metan, nebo UFO?
Skeptikové možnost, že student Goethe zažil blízká setkání prvního druhu, šmahem odmítají. Celou situaci vysvětlují tím, že zdrojem světla byly pářící se světlušky (Lampyris noctiluca). To je ovšem poněkud prvoplánová kritika, protože světlušky se páří v létě. Zážitek mladého Goetha však spadá do období podzimu.
Jako další možné vysvětlení se nabízí samovznícení metanu z bažiny. Pokud by ani toto vysvětlení neuspělo, nezbývá nic jiného, než zařazení Johanna Wolfganga Goetha na seznam svědků, kteří pozorovali UFO.