Každý zná starověké pyramidy v Gíze. Nejedná se ale o jediný komplex zajímavých objektů na území Egypta. V této mysteriózní zemi je totiž možné spatřit i další poutavé monumenty.
Jedná se například o megalitické stavby v oblasti Nabta Playa zhruba 800 km jižně od Káhiry.
Všude je písek, kamení a sucho. Přesto je možné zpozorovat v okolí vyschlého jezera Nabta Playa archeologickou expedici. Píše se rok 1973 a badatel Fred Wendorf s kolegou Romualdem Schildem provádějí výzkum.
Jejich cílem je rozluštění rozmístění místních tábořišť, mohyl a pohřebních kamenů. Udivuje je především velký výskyt kosterních ostatků dobytka a jiných hospodářských zvířat. Nazvou proto oblast „Údolí obětí“.
Postupem doby však zjišťují, že se jedná nejspíš o objekt spojený i s jiným významem.
JAKO SOUHVĚZDÍ ORION!
V severní části oblasti Nabta Playa se nachází seskupení kamenů, které připomíná kalendář. Při bližším ohledání je zřejmé, že rozmístění balvanů odpovídá rozložení jakési astronomické pomůcky nebo plánovače.
Během pozorování je tak možné vypozorovat například údaje o příchodu letního slunovratu, nebo sledovat nákresy, které kopírují hvězdnou oblohu. Jeden z útvarů třeba vypadá přesně jako souhvězdí Orion!
Specialista na atmosférickou a vesmírnou fyziku Thomas Brophy dokonce tvrdí, že se jedná o více než jen hvězdářský diagram.
Na základě pozorování a výpočtů dochází Brophy k závěru, že horniny jsou rozmístěny takovým způsobem, aby jejich vzdálenosti odpovídaly hodnotám rychlosti, kterými se pohybují hvězdy.
Podle jeho poznatků má jít dokonce o „plány“ hvězd z galaxie Mléčné dráhy odpovídající jejímu vzhledu z doby kolem roku 17 500 před naším letopočtem!
JAK TO BYLO?
Do případu se zapojí výzkumný tým University of Colorado a roku 2007 publikuje článek k tématu. Rezolutně v něm odmítá Brophyho názor o zobrazení Mléčné dráhy v podobě z roku 17 500 před naším letopočtem.
Tvrdí, že jsou data nejen přemrštěná, ale také v naprostém nesouladu s archeologickými vykopávkami. Přesto však potvrdí některé dílčí závěry, o kterých Thomas Brophy hovoří. Dokázal snad někdo před 19 500 lety opravdu sestavit z obřích kamenů hvězdnou mapu? Či jde v rozmístění megalitů o pouhou náhodu?