Bazilika Zvěstování Panny Marie v severoizraelském Nazaretu je největším kostelem Blízkého Východu. Jedná se v pořadí o pátý kostel, vystavěný nad malou skalní jeskyní, jež se ve 2. století stala poutním místem. Legenda praví, že právě zde se měl Panně Marii zjevit archanděl Gabriel.
V 60. letech byly ve zdejší oblasti prováděny archeologické vykopávky, které potvrdily, že zde skutečně kdysi stál zděný dům. Dům a jeskyně měly tvořit jeden celek. Není bez zajímavosti, že základy chybějící stavby se shodují s rozměry Svaté chýše v Loretu.
Stavba a její zvláštnosti
Podle badatelů měla mít Svatá chýše pouze tři stěny. Východní strana, kde se nyní nachází oltář s Madonou, byla původně otevřená, tvořila tak průchod k jeskyni, ta zřejmě sloužila jako takové skladiště či jako spíž.
O Svaté chýši v Loretu kolovalo mnoho příběhů, mezi nimiž i ten, že byla postavena bez základů, přičemž původně stála na veřejné cestě a teprve až o nějakou dobu později byla obehnána opěrnou zdí.
Proti pravidlům
V Loretu vedl vykopávky italský archeolog profesor Nerea Alfieri (1914-1995), všechny zvláštnosti způsobu stavby byly potvrzeny. Na otevřeném pozemku byl Mariin dům vystaven povětrnostním vlivům.
Dveře se nacházely na severní straně, jediné okno na straně západní – v současnosti je nazýváno jako tzv. andělské okno, to neobvykle zabraňovalo vstupu denního světla, což je v rozporu s tehdejšími architektonickými pravidly.
Pokud se však stavba teoreticky přenese do Nazareta, pak by byl vchod na západě a okno na jihu.