Kostra objevená v centrální Asii v roce 1969 nese nezpochybnitelné stopy po chirurgickém zákroku. Jsou-li domněnky vědců správné, jde o nejstarší důkaz úspěšné operace srdce na světě. Předběhla primitivní civilizace doby kamenné moderní vědu o desítky tisíc let?
V brzkých ranních hodinách 7. září roku 1896 je na chirurgickou kliniku ve Frankfurtu přivezen 22letý pacient s bodným poraněním srdce, což v té době znamená jistou smrt.
Naštěstí je na operačním sále přítomen německý chirurg Ludwig Rehn (1849–1930) a je odhodlán pacienta operovat a zachránit mu život. Toho dne se Rehn zapisuje do historie lékařství jako první lékař, který provedl úspěšnou operaci srdce.
A zcela jistě mu za tento odvážný počin náleží veškeré uznání, existují ovšem důkazy, že úspěšní kardiochirurgové existovali i dávno před ním. Zhruba o 100 000 let dříve. Alespoň o tom vypovídá kostra nalezená v centrální Asii 73 let po Rehnově slavné operaci.
Kostra ze střední doby kamenné nese známky operaci srdce, po které pacient prokazatelně ještě nějakou dobu žil! O čem tento nález vypovídá? Existovali v pravěku chirurgové s kamennými nástroji a perfektní znalostí lidské anatomie?
O STO TISÍC LET NAPŘED
Vědecká expedice tvořená výzkumníky z univerzit v Leningradu a Ašchabad pod vedením ruského profesora Leonida Marmajarjana objevila v jedné jeskyni centrální Asii 30 lidských koster z doby kamenné.
Předběžné odhady je umisťují do doby asi před 20 000 lety, ale poté, co jsou kostry převezeny do laboratoří univerzity v Ašchabadu v dnešním Turkmenistánu k důkladnému prozkoumání, ukáže se, že jsou mnohem starší.
Podle pozdějších výzkumů jsou ostatky staré přibližně 100 000, čímž se řadí do střední doby kamenné. O to překvapivější je zjištění vědců, že jeden z těchto pravěkých lidí podle všeho podstoupil operaci srdce.
„Sovětští vědci byli ohromeni, když našli stopy po operaci provedené v oblasti srdce.
Žebra byla odborně oddělena a byl tam také důkaz, že neoddělená žebra byla roztažena od sebe, každý znak přesně koresponduje s tím, čemu dnes říkáme perikardiální okno,“ popisuje americký spisovatel a záhadolog Rene Noorbergen. Co přesně tento objev znamená?
CHIRURGOVÉ S KAMENNÝMI NÁSTROJI
Perikardiální okno je zákrok, při němž je operativně odstraněn srdeční vazivový vak. Dnes se tento výkon provádí nejčastěji u zhoubných onemocnění srdce.
Je snad kostra důkazem, že pravěcí předchůdci člověka dokázali identifikovat a operativně léčit nemoci srdce? Vědci jsou přesvědčeni, že šlo o naprosto cílený zákrok a jeho vykonavatel přesně věděl, co dělá a proč.
Není ovšem vůbec jasné, jak taková operace mohla v dávném pravěku vůbec proběhnout. Zřejmě není nutné zdůrazňovat, že k zákroku jsou zapotřebí pokročilé nástroje, bez kterých jej nelze provést.
A v první řadě také sterilní prostředí, bez kterého se šance na úspěch dramaticky snižují.
Pro ruské vědce je proto téměř šokující zjištění, že se na žebrech pravěkého pacienta nějakou dobu tvořila nová tkáň, což jasně dokazuje, že pacient žil ještě dalších 3 až 5 let!
Dokázali snad pravěcí lidé vytvořit kamenné chirurgické nástroje a operovat s nimi srdce? Nebo snad ruští a turkmenští vědci udělali ve svých výzkumech chybu?