Asi hodinu cesty od Košic, někde v blízkosti vesnic Plavnica a Stará Ľubovňa, se má v oblasti Levočských vrchů nacházet tajemná jeskyně s takzvanou Měsíční šachtou. Často se jí říká přímo Měsíční jeskyně.

Její existence však nikdy nebyla oficiálně potvrzena. První zprávy o takzvané Měsíční jeskyni se objevují již ve 40. letech minulého století, za dob slovenského národního odboje proti Němcům.

Důstojník slovenské armády kapitán Dr. Antonín Horák se sem tehdy údajně dostane poté, co je vážně raněn nepřítelem. Jakýsi bača jménem Slávek jej náhodou najde, ošetří a dopraví do jeskyně, která mu má být dočasným útočištěm.

Bača přitom kapitána bázlivě varuje, aby se ji nepokoušel prozkoumat. Když se však Horák po několika dnech trochu vzpamatuje ze svých zranění, zvědavost mu nedá. Využije bačovy nepřítomnosti a vydá se hlouběji do útrob své temné skrýše.

Tehdy má zjistit, že o žádnou obyčejnou jeskyni nejde. Narazí v ní totiž na jakýsi zvláštní útvar…

Tajemný deník kapitána Horáka

„Připomínalo to obrovské černé silo, stěnu očividně lidského původu, hladkou jako sklo. Dalo se předpokládat, že jde o ohromný válec o průměru nejméně dvacet pět metrů, zaražený do okolní skály.

Celá modročerná stěna byla z materiálu, který spojoval vlastnosti oceli, kryptokrystalického křemene a kaučuku. Krumpáč na ní nezanechal stopy a energicky odskakoval,“

popisuje Horák průzkum tajemné sluje ve svém deníku. Ten je ale bohužel jediným zdrojem informací o Měsíční jeskyni. Pak už o ní hovoří jen kusé legendy.

Horák si do deníku zanese celý několikadenní průzkum jeskyně, který provede předtím, než se uzdraví a musí odejít. Přibližuje v něm, jak se dostal do jakési šachty ve tvaru půlměsíce, která vede hluboko do skály pod jeskyní. Jaké délky dosahuje?

Na její konec se Horák nedostal. Podle jeho názoru ale rozhodně není přírodního původu. O co tedy jde? O nějaký nikdy neobjevený prehistorický důl? Jenže co ten podivný nerozbitný krystalický materiál, o němž Horák mluvil?

Nejodvážnější záhadologové spekulují o tom, že Měsíční jeskyně je i se svými šachtami pozůstatkem po nějaké dávné civilizaci, která disponovala netušenou technikou. Je to přehnaná představa, nebo by tato myšlenka mohla mít něco do sebe?

„Největší záhada světa“

V 70. letech minulého století přetiskuje Horákovy záznamy americká Národní speleologická společnost. Slovenský kapitán tehdy v článku umisťuje jeskyni přibližně do zeměpisných souřadnic 49,2 stupně severní šířky a 20,7 stupně východní délky.

Přesnost tohoto údaje je až zarážející, jenže v zadaných souřadnicích se ani při nejlepší vůli žádný vchod do jeskyně nenachází. Jak je to možné? Je vstup tak dokonale maskovaný, nebo je odpověď prozaičtější a souřadnice udávají polohu chybně?

Horák samozřejmě také mohl záměrně lhát. Otázkou však je, proč by to dělal, když už svůj příběh časopisu poskytl.

Pravděpodobnějším se tedy v tomto případě jeví být omyl. Slovenská Měsíční jeskyně na sebe po zveřejnění článku strhne pozornost světových badatelů.

Asi nejvíce se o její věhlas zasazuje Jacques Bergier (1912–1978), francouzský spisovatel, záhadolog, ale především respektovaný vědec.

Ten ve svém díle Kniha nevysvětlitelného označuje tajemnou slovenskou jeskyni za „největší záhadu světa“. Jenže problém je v tom, že jeskyně dosud nebyla nikým dalším objevena, ačkoliv se ji pokoušelo hledat mnoho organizovaných expedic.

Kam se tedy kapitán Horák dostal a kdo byl vlastně tajemný bača Slávek? Je možné, že někdo ze starousedlíků z okolí Plavnice a Ľubovni zná tajemství Měsíční jeskyně, v níž se má skrývat ona neprozkoumaná záhada?

Je skutečně někde na severovýchodě Slovenska ukryt kout, který je popsán v Horákově deníku? Nebo jde jen o jednu velkou legendu a Měsíční jeskyně i se svou záhadou existuje jen v představách snílků?