Obdivovaný i zatracovaný. Australan Ned Kelly se v 2. polovině 19. století stává vzorem banditů. Pozoruhodný osud rozporuplného desperáta přitom pokračuje i po jeho smrti. Předmětem řečí a spekulací je především jeho lebka.

Vše totiž nasvědčuje tomu, že ji potká záhadná a strastiplná cesta… A světlo do případu nevnáší ani žádosti rodiny po jejím vypátrání!

Píše se rok 1841, když k jejím břehům dopluje loď s odsouzenci, mezi kterými je i irský občan John Kelly. Na palubu plnou mužů v okovech se dostává pro krádež dvou prasat. Předznamená tím i život svého syna Edwarda (Neda) Kellyho (1855–1880).

Chlapec, kterého zplodí s Ellen Quinn, dcerou svého zaměstnance, se totiž do dějin zapíše jako jedna z nejvýraznějších osobností stojících na druhé straně zákona. Slávu mu přitom zajistí přepadávání místních zkorumpovaných policistů a hrabivých statkářů.

Proto, že bohatým bere a chudým dává, dostává přezdívku Robin Hood. Diskuze přitom víří Nedova lebka. Po jeho smrti se totiž nenávratně ztrácí!

V roce 1878 má dojít v příbytku Kellyových na jihu Austrálie k postřelení policejního důstojníka Alexandera Fitzpatricka.

I když výpověď muže zavání pachutí alkoholu a není možné potvrdit, že Ned Kelly byl v inkriminovaný okamžik na místě činu, soudce má jasno a Neda posílá do vězení.

Protože se jej ale nepodaří chytit, jde do vězení alespoň Nedova matka za spoluúčast při pokusu o vraždu. Ned se dá na útěk. Připojí se k němu i jeho přátelé Joe Byrne (1857–1880) a Steve Hart (1859–1880). Mladí muži společně rozjíždějí smršť loupeží.

Poslední bitva

Během bojů se stranou zákona vezme Ned život třem četníkům a stane se nejhledanějším zločincem své doby. Vypsána je za něj i rekordní odměna – 8000 liber. Klec spadne v roce 1880, na jihu Austrálie. Ned je tak předveden před soud.

Konečný verdikt je přitom neúprosný. Neda čeká oprátka! Ve chvíli, kdy je tělo Neda Kellyho sňato ze šibenice, je od něj oddělena hlava. Proč se tak ale vlastně stalo a jak je vůbec možné, že se pak lebka ztratila?

Široký zájem veřejnosti podnítí nejen poprava Neda Kellyho, ale i jeho posmrtný osud.

Podle legend má dojít k oddělení lebky ihned po popravě. Nějaký čas má prý dokonce sloužit jako těžítko na policejní stanici! V rámci této varianty příběhu mají být hlava a tělo pohřbeno zvlášť.

Kvůli chybějící dokumentaci je však nemožné říci, zda je nastíněný děj pravdivý. Další verze pověsti říká, že k oddělení hlavy od těla dojde až později při pitvě. Ostatky však mají být pohřbeny dohromady.

V úvahu lze brát i možnost, že se žádná pitva nekonala a Ned Kelly byl pochován ihned po popravě. Odnětí hlavy od těla by tak nejspíš mohlo proběhnout až v následujících letech, při otevření hrobu.

Důkazy je prý možné nalézt v událostech z roku 1929. Tehdy totiž dochází k rekonstrukci melbournské věznice a přitom je nahlášeno vykradení hrobu s iniciálami „EK“.

Vraťte tu lebku!

Roku 1971 se do rukou australského Národního fondu dostává jistá lebka, jež má podle všeho patřit Nedu Kellymu. Nejedná se spíš o ostatky jiného člověka? Těžko říct. Roku 1978 se totiž ztrácí i tato hlava. Nedova lebka tak dnes může být kdekoliv.

K jejímu objevení přitom nedojde ani v roce 2009, kdy je identifikováno tělo věhlasného bandity.

Zvrat v případu nastává roku 2012. Alespoň to tak vypadá. Ozve se totiž čtyřiasedmdesátiletá žena jménem Anna Hoffman, která tvrdí, že lebku Neda Kellyho má ona.

Novozélandská čarodějka a sběratelka lebek přitom udává, že lebku získala v 80. letech minulého století od tajemného hlídače na dovolené v australském Melbourne: „Bavili jsme se o lebkách a druhý den se zastavil s touhle lebkou.

Říkal, že je to lebka Neda Kellyho, a ještě mi řekl, abych ji schovala na dno svého batohu a zabalila.“ O pokladu Anny Hoffman ale existují pochybnosti…