Na nevadském letišti Reno-Cannon se připravuje k odletu let Galaxy Airlines 203. Cestující na palubě jsou v dobré náladě a těší se na svou cestu. Jenže krátce po vzletu dojde k nehodě, která se stane jednou z nejzásadnějších tragédií v historii letectví.

Přesto se objeví jediný přeživší. Jak je to možné? Byl to zázrak, nebo souhra náhod?

Na palubě letu 203 je poměrně bujará společnost. Vysokou hlasitost zajišťuje především 64 rozjařených fanoušků, kteří se byli podívat na finále národní ligy amerického fotbalu. Je mezi nimi i mladík George Lamson.

Obyčejný kluk, který se ve volných chvílích věnuje sportu, skautingu nebo modlitbám.

Ostatně v kostele ve svém městě bývá při nedělních mších často ministrantem. Samotný start probíhá bez potíží, ale asi už minutu po něm se letadlo začíná prudce otřásat.

Později nalezený záznam hovorů v kokpitu ukázal, že jeden z pilotů těsně před katastrofou žádal o povolení točit doleva po větru a znovu přistát. K tomu už ale nedochází.

Zhruba 2,4 kilometru od konce startovací dráhy letadlo naráží do země, rozlomí se na několik kusů a vzplane.

Okamžitě se rozjíždí záchranná operace, většině lidí je ale jasné, že takovou havárii patrně nikdo nepřežil. K překvapení všech se však jednomu člověku přežít podaří. Je jím zmíněný George Lamson.

Mladík, který se krátce po startu začíná usilovně modlit a který byl patrně při nárazu vytržen z letadla i se sedadlem, ve kterém byl připoután.

Obrovská síla vymrštila mladíkovu sedačku až do ulice South Virginia Street, přičemž sám Lamson dokonce ani neztratil vědomí. Záchranářům se tak při příjezdu naskytl neuvěřitelný pohled.

Vedle naprosté zkázy tu byla právě jedna zachovaná sedačka, ve které se zmateně rozhlížel jediný přeživší chlapec. V tu chvíli mnozí uvěřili, že ho zachránil sám Bůh.

Až později se ukázalo, že na místě byli ještě dva další přeživší, oba však zemřeli po převozu do nemocnice.

Pozdější vyšetřování nehody ukázalo, že za katastrofu může patrně nedovřený vstupní otvor, který slouží pro externí přívod vzduchu do kabiny v kombinaci s nezvládnutím situace ze strany pilotů. Více než příčina tragédie však mnohé zajímal osud George Lamsona.

Ten se sice médiím a veřejnosti začal velmi brzy stranit, pár rozhovorů ale přece jen rozdal.

A vyplývá z nich, že v případě své záchrany nepochybuje o božím zásahu. „Určitě nade mnou někdo držel ochrannou ruku,“ říká. Jeho zázračné přežití ho řadí mezi hrstku podobných.

Tím nejslavnějším případem je patrně havárie letu JAT 367, kterou jako jediná přežila jugoslávská letuška Vesna Vulovičová (1950–2016). Ta padala v troskách z výšky překračující 10 tisíc metrů.

Jsou tyto případy jen dokladem neuvěřitelného štěstí, nebo o našem osudu rozhoduje vyšší moc? Na to si musí každý odpovědět sám.

Příběh George Lamsona a dalších přeživších leteckých nehod nám však ukazuje, že ve chvílích největšího nebezpečí může být i ta nejmenší víra v něco vyššího tou nejdůležitější věcí na světě.