Byla to významná slovanská osada na pobřeží Baltského moře. Prsty v jejím založení měli prý v pátém století samotní vikingové. Postupem času se proměnila v rušný a bohatý přístav. Zůstalo po ní jen jméno – Vineta. Jaká děsivá síla zničila slovanskou Atlantidu?
Není pochyb o tom, že přístavní město Vineta skutečně existovalo. Jeho popis najdeme ve věrohodných pramenech. Sídlo toho jména se vyskytuje i na prvních mapách pobřeží Baltského moře.
Vineta měla být potrestána zkázou za bezbožnost a hříšnost tamních obyvatel. Zničila ji prý strašlivá mořská bouře. Její příběh se v mnohém podobá legendě o bájné Atlantidě.
Za Vinetou prstem po mapě
Ačkoli není pochyb, že Vineta skutečně existovala, otazníky provází i umístění tohoto přístavu. Na právo odvozovat vlastní historii od legendy o Vinetě aspiruje zejména trojice měst. Dvě leží v Německu. Jedná se o Barth a Koserow. Třetím je polské město Wolin.
Nejaktivnějším je v tomto směru určitě německý Barth. Jeho samospráva si dokonce nechala zaregistrovat ochrannou známku, která jasně hovoří v tom smyslu, že dávná Vineta a současný Barth „jednou jsou“.
V Barthu se rovněž nachází specializované muzeum, jehož prezentované exponáty a dokumenty spojuje dávná slovanská Atlantida. Co však způsobilo zkázu legendárního města?
Boží hněv, nebo dokonalá bouře?
Pokud vám připadá zničení Vinety božím hněvem jako nedostatečné vysvětlení, můžeme nabídnout i teorii bouřkových záplav. Ty v historické době opakovaně zasáhly pobřeží Baltského moře a dokonce dokázaly výrazně změnit i linii pobřeží.
Předpokládá se, že podobná katastrofa v podobě dokonalé bouře mohla někdy na konci dvanáctého století postihnout i Vinetu. Zůstala jen hrstka historické faktografie a plná náruč legend o slovanské Atlantidě, která byla bohatým a kosmopolitním přístavem.