Moravský zámek Bučovice byl postaven v letech 1575–1585 na zakázku Jana Šembery z Boskovic, ve své době jednoho z nejbohatších moravských šlechticů. Výzdoba zámku je bohatá na okultní symboliku.
O zadavateli stavby Janu Šemberovi se totiž spekuluje jako o členu nějaké okultní společnosti.
Legendami opředený stavitel
O tomto jistě vzdělaném muži dodnes koluje několik legend. Strašidelná je již samotná pověst o založení zámku: ,,Vypráví se, že Jan Šembera Černohorský z Boskovic zatoužil postavit v Bučovicích zámek, aby mu nebylo rovného daleko široko.
Dal navozit materiál na kopec nad městem a začal s přestavbou dosavadního starého hradu. Ale dílo vázlo. Každé ráno našli zedníci zdi povalené a kamení skutálené dolů do údolí kolem říčky Litavky.“
Družina čertů
Pan Šembera se prý velice rozzlobil a stavbu nechal hlídat strážemi. Když ovšem stráže uviděly, že se sem v noci přihnala družina čertů, kteří přímo s ďábelským řevem začali stavbu ničit, vyděšeně utekly.
Pan Šembera se rozhodl, že tedy nakonec zámek postaví jinde, a to na okraji města. Ale vše se opakovalo – stavba se vždy zase zhroutila.
Lidská oběť
Pan Šembera si myslel, že zde opět škodí čerti, ale nebylo tomu tak. Jednoho dne šel okolo poutník ze Svaté země, který mu poradil, ať prý do základů zazdí nějakého hodného člověka.
Pan Šembera údajně poutníkovi poděkoval se slovy, že když vykonal svatou pouť, určitě je dobrým člověkem – a nechal ho do základů zazdít. Zdi se okamžitě rozpadat přestaly a pak už bez jakýchkoli obtíží zámek dostavěli.
Nemilé zjištění
Jednou pan Šembera onemocněl, a tak se rozhodl udělat pořádek v rodových záležitostech, aby měly jeho dcery zajištěné dědictví.
Když pročítal rodové pergameny, našel v nich odstavec, ve kterém bylo napsáno, že pokud nebude mít mužského potomka, připadne část jeho majetku brněnským minoritům.
Spásný nápad
Šembera se rozhodl, že to tak nenechá. Marně si lámal hlavu, co udělat, až dostal spásný nápad, který mu vnukla v plamenech se rozpadající polena.
Napsal otci kvardiánovi list, že vážně onemocněl – a ať se tedy přijede do Bučovic domluvit ohledně předání Šemberova majetku.
Zničené důkazy
Mnich byl v Bučovicích mile uvítán a na bohaté hostině jedl ty nejlepší lahůdky, které vydatně zapíjel nejkvalitnějším vínem. Mnich už byl tímto vínem notně znavený, když mu pan Šembera vzal jeho svazek pergamenů a začal si je prohlížet.
Zadumaně s listinami přecházel po místnosti, až se zastavil u hořícího krbu. Následně Šembera listiny hodil do ohně. Okamžitě vzplály…
Prokletý šlechtic?
Mnich vztekle vyskočil a na pana Šemberu vychrlil strašlivou kletbu. Ačkoli tak šlechtic pro svoje dcery zachránil celý majetek, jeho nemoc se zhoršovala, až nakonec zemřel.
Sotva však prý jeho duše opustila tělo, zmocnil se jí sám ďábel a pospíchal s ní údajně přímo do pekla. Od té doby se má pan Šembera každou půlnoc zjevovat jako černý kůň s čertem v sedle, jenž ho divoce prohání kolem minoritského kláštera. Skutečně tedy zapůsobila strašlivá mnichova kletba?