Kdo by neznal homérský epos Odyssea, ve kterém se jeho protagonista komplikovaně vrací z trójské války na rodný ostrov Ithaku. Cesta mu trvá plných deset let. Během ní navštíví hrdina Odysseus mnoho míst ve Středomoří. Objevila se však i výstřední teorie, že bájný rek doplul až do Irska.
Odysseovo putování Středozemním mořem bylo vždy předmětem zájmu historiků a dalších badatelů, kteří se snažili z veršů vyčíst přesné místopisné údaje. Vzali si příklad z druhého Homérova eposu – Iliady.
S jeho svazkem v podpaží jistý Heinrich Schliemann (1822-1890) nakonec došel až k branám legendárního města Trója.
Ostrov Ogýgia
Snaha najít v eposu Odyssea konkrétní místa na mapě Středozemního moře se zaměřila například na ostrov Ogýgia. Homér o něm hovoří jako o místě, kde Odysseus strávil plných sedm let u půvabné nymfy Calypsó.
Ta nechce nechat řeckého hrdinu odejít, dokonce s ním plánuje sňatek. Již ženatý Odysseus odmítá. Nakonec musí zasáhnout bohové. Odysseus si postaví vor a mizí za horizontem…. Kde se nacházel ostrov Ogýgia?
Někteří přísahají na maltský ostrov Gozo, jiní prstem ukazují na chorvatský ostrov Mljet. A co takhle Irsko?!
Přistání v Irsku?
O tom, že by Ogýgia mohla být Irskem, se spekuluje poté, co bylo detailně zkoumáno dílo řeckého historika Plútarcha (46-127). Irsko se ztotožnění s bájnou Ogýgií dočkalo již v sedmnáctém století.
Tématu se tehdy obšírně věnoval irský historik Roderick O’Flaherty (1629-1718). Ten na základě Plútarchova popisu usoudil, že ostrov Ogýgia se nacházel západně od Británie. Zde samozřejmě nenalezneme ani Gozo či Mljet, ale právě Irsko.
Pozornost si získalo i Plútarchovo tvrzení, že Ogýgia ležela na trase k velkému kontinentu. Jednalo se snad o americký kontinent?
Pokud bychom tato tvrzení vzali vážně, bylo by nutné přeškrtat i pár řádků ve školních učebnicích, co říkáte? Odysseův návrat na Ithaku by totiž nebyl jen dobrodružným putováním Středozemním mořem, ale rovnou transatlantickou plavbou!