V kanadském St. Louis se noc co noc objevují přízračná světla, jejichž původ se zatím badatelům nedaří objasnit. Jde o světla aut, která se zrcadlí v atmosféře, nebo o ducha vlakového průvodčího, který v těchto místech tragicky zahynul?
Trvá to už více než 100 let. Kdokoliv, kdo se po setmění ocitne na starém železničním přejezdu za městečkem St. Lous v kanadské provincii Saskatchewan, se může stát svědkem opakovaného a nevysvětlitelného jevu. Místní mu říkají vlak duchů.
Vše se odehrává podle téměř neměnného scénáře – v dálce se nejprve objeví malé světýlko, to ale postupně nabírá na intenzitě, přibližuje se a roste.
Zdá se, že se k přejezdu blíží noční vlak a svědek takového výjevu očekává, že každým okamžikem uslyší i rytmické dunění lokomotivy a vagonů.
Jenže to nepřichází a nakonec zcela náhle, ještě dřív, než doputuje k přejezdu, zmizí i ono světlo, jako by ho někdo stisknutím spínače vypnul. Žádný vlak se neblíží a ve skutečnosti tudy žádný neprojel už dobrých pár desítek let. Co tedy bylo zdrojem světla? A kam se vůbec podělo?
Tajemný vlak a bezhlavý průvodčí
Světla ze St. Louise jsou na trati vídána téměř každou noc a vyskytují se zpravidla ve dvojici. Vypadají jako zářivé bílé či žluté světlo doprovázené menším načervenalým světýlkem.
Podle legendy, kterou si obyvatelé předávají, na tomto úseku jednomu průvodčímu projíždějící vlak urazil hlavu. To mnohé vede k přesvědčení, že velké světlo reprezentuje vlak a červené světlo představuje svítilnu, kterou nosí duch bezhlavého průvodčího.
Okolní obyvatelé se domnívali, že přízrak najde klid poté, co železnice zmizí. Jenže opak je pravdou. Trať byla uzavřena už před více než 30 lety a před několika lety byla rozebrána i sama železnice.
Světla přízračného vlaku duchů i mrtvého průvodčího tu ovšem zůstávají. Jde ale skutečně o duchy?
Jsou to jen světla aut?
Badatelé se na místě snažili zjistit, zda přízračná světla nejsou jen optickým klamem, ale žádné možné řešení se jim dlouho nenabízí.
Pak ovšem přicházejí dvě šestnáctileté studentky Alysha a Shannon, které se rozhodly zkoumat světla vlaku duchů v rámci svého školního vědeckého projektu, a po určité době zkoumání a pokusů i omylů, se jim konečně zadařilo.
Podle jejich závěrů světla pocházejí z dálnice, která leží více než 8 kilometrů od trati. Na místo k přejezdu pak zřejmě dopadá vlivem zrcadlení v atmosféře podobně jako fata morgana. Dívky navíc jev úspěšně zopakují, když se pokoušejí svou teorii ověřit.
S tím jim pomáhá otec jedné z nich, který zastaví na odpočívadle u dálnice, střídavě bliká světly a dívkám přes telefon oznamuje, kdy světla rozsvítil a kdy zhasl. Ve stejný okamžik se u přejezdu objevila i přízračná světla.
„Měly jsme ho tam asi dvacet minut,“ tvrdí Alysha. „Říkal, kdy světlomety rozsvítil, a je to bez jakýchkoliv pochybností, že právě odsud světla pocházejí,“ dodává. Byla tedy záhada vlaků duchů rozluštěna?