Metropolitní katedrála svaté Alžběty Durynské je největší kostel-katedrála ve Slovenské republice. Má kapacitu až 5000 osob. Její stavba souvisela s eucharistickým zázrakem, který stále halí rouška tajemství. Co se zde odehrálo a kdy?

Již v roce 1502 vydává papež Bonifác IX. bulu, ve které zmiňuje chrám svaté Alžběty v Košicích. Uvádí jej jako významné poutní místo, v němž je zázračným způsobem přítomna krev Ježíše Krista. Co tím měl papež na mysli? O jakém zázraku je řeč?

Nehoda s pohárem vína

Účelem papežské buly bylo informovat věřící, že obdrží odpustky za svoje hříchy, pokud vykonají pouť do Košic a přispějí zároveň na dokončení katedrály, která se tím dostává na úroveň nejslavnějších katolických kostelů v křesťanské Evropě té doby – typu Chrámu svatého Marka v Benátkách a dalších.

Jen velmi obtížně se pátrá po dalších informacích o zmíněném zázraku, protože tradice zdejších poutí zaniká v období náboženských válek a sílící reformace. Jisté však je, že popud ke stavbě této impozantní budovy přišel od jednoho poháru s rozlitým vínem.

Kult Svaté krve

Podle toho, co je o této mystické události známo, se jednalo o takzvaný eucharistický zázrak, ke kterému došlo v původním kostele sv. Alžběty. Kněz při mši nechtěně rozlil z poháru víno na korporál, což je bílá lněná látka používaná v katolické církvi.

Rozlité víno se do tkaniny vsáklo a vytvořilo obraz tváře Ježíše Krista. V Košicích okamžitě vzniká kult Svaté krve a z místa zázraku je významné poutní místo.

Z důvodu enormního zájmu poutníků z mnoha zemí se začalo se stavbou katedrály. Kdy k tomuto zázraku mělo dojít?

Datace je značně nejistá, předpokládá se období někdy před rokem 1380. Vzácnou relikvii uchovával masivní zlatý relikviář, jehož stopa však mizí v bouřlivém sedmnáctém století.