Ve světě komiksových hrdinů se to superschopnostmi jen hemží. Ten umí létat, jiný ovládat magnetismus, další se zase dokáže zneviditelnit.
Také v reálném světě je ale údajně možné dosáhnout nadpřirozených schopností. Tvrdí to alespoň tibetští svatí muži, kteří k tomu používají prastaré mystické cvičení.
Na stezce v tibetské náhorní plošině se cosi pohybuje. Když se objekt přiblíží, je zřejmé, že poměrně rychle letí. Nejde však o nějaké vozidlo, ale o člověka; konkrétně o tibetského lámu. „Ten láma vůbec neběžel.
Zdálo se, že se při každém kroku zvedá od země a dělá skoky jako míč. Měl na sobě mnišské roucho a tógu. V pravici držel purbu, rituální nůž, a vypadalo to, jako by se o ni opíral,“ vzpomíná Alexandra David-Néel (1868–1969).
Je to právě tato francouzská cestovatelka, která na začátku 20. století jako první Evropanka údajně spatřila tibetského duchovního, který prošel cvičením lung-gom-pa. Díky němu prý byl schopný vyvinout nadlidskou rychlost a navíc při běhu levitovat.
Tři roky samoty
Do tibetského chrámu Samding míří nepočetná skupinka mužů. Jde o mnichy, kteří aspirují na úlohu posla.
Speciální soubor cviků, díky nimž prý získají superrychlost a další jedinečné schopnosti, vyučují svého času v Tibetu jen dva chrámy – Samding (asi 112 km jihozápadně od Lhasy) a Nyang-to Kyi-phug (asi v oblasti Žikace na jihu Tibetu).
Zvládnout ho není jen tak. Po dobu tří let, tří měsíců, tří týdnů a tří dnů se musí zájemce věnovat meditaci v naprostém odloučení od lidí. Pak ho čeká závěrečná zkouška. „Vykope se jáma tak hluboká, jak je kandidát vysoký.
Nad ní se postaví jakási kupole s úzkým otvorem nahoře, tak vysoká, jak hluboká je jáma. Jestliže tedy muž měří 170 centimetrů, činí vzdálenost ode dna jámy k otvoru ve střeše 340 centimetrů.
Kandidát sedící v jámě musí jedním skokem projít otvorem,“ přibližuje Néel podstatu lung-gom-pa.
Mají chytat démony
Na nádvoří Samdingu padají sněhové vločky. Přesto tu stojí zástup lehce oděných poslů. Představený chrámu z nich totiž vybírá Maheketanga, běžce, který se odebere do nejvzdálenějších koutů země, aby v nich pochytal démony.
„Podle prastaré legendy musí z chrámu každý rok vyběhnout Maheketang, aby shromáždil zlé duchy, kteří straší zemi,“ píše americký historik Nate Pedersen. K výběru běžce dochází vždy v listopadu.
Vyvolený má šest týdnů na to, aby oběhl celý Tibet a do chrámu se vrátil se všemi běsy, které zemi tyranizují. „V klášteře následně proběhne náboženský obřad, při němž jsou démoni zničeni,“ dodává Pedersen.
Levitující rakev
Vážně zraněný tibetský poutník, který leží ve své jurtě, jako kdyby se začal sám od sebe uzdravovat. Na dálku několika set kilometrů ho údajně léčí jeden z lámů, který prošel lung-gom-pou.
„Soudí se, že dovedou ovládat démony a dorozumívat se s dušemi mrtvých, ovlivňovat počasí, uzdravit i zabíjet na dálku, létat a pohybovat se nadpřirozenou rychlostí,“ píše o dovednostech lámů britský religionista Richard Cavendish (1930–2016).
Jak přesně jejich mystické cvičení vypadá, není jasné. Chrámy jeho přesnou podobu držely už od počátku v tajnosti. Po zabrání Tibetu Čínou v roce 1949 byly navíc svatostánky zrušeny a dnes se lung-gom-pa učí potají na neznámých místech.
Podstatou jsou podle všeho dechová cvičení, při nichž se mnich snaží do svých plic dostat co nejvíce vzduchu. Nadpřirozené schopnosti prý v lámech přetrvávají i po smrti.
V roce 1845 se prý například rakev s buddhistickým učitelem Tsong Kha Paem vznesla do vzduchu. Je to důkaz zázračnosti tibetského učení?