Podivný, velmi hustý černý kal se rozlévá napříč silnicí. Dělníci mu nevěnují pozornost. Nikdo netuší, že se právě zrodila nenápadná záhada, pro niž nebudeme mít vysvětlení ani několik desítek let poté.
Bahnitá hmota začne ohrožovat na životech řidiče a získá od médií přezdívku, pod kterou se o ní píše dodnes – La Mancha Negra, neboli Černá skvrna.
Všechno to začíná roku 1986 na úseku dálnice táhnoucím se mezi hlavním městem Venezuely Caracasem a nedalekým letištěm. Za typicky horkého jižanského dne se dělníci věnují údržbě rozpálené vozovky, když si všimnou něčeho zvláštního.
Není to ropa, ale nějaký velmi hustý černý kal (nejvíce ho připodobňují ke zpola zkapalněné žvýkačce – pozn. red.) tekoucí napříč silnicí.
Zdá se, jako kdyby pomalu vyvěral ze země v několika místech, jenže nikdo nemá nejmenší tušení jak, protože silnice pod ním není prasklá.
Z pohledu pracovníků je to ale jen několik „fleků“ zjevujících se na části dálnice dlouhé asi 50 metrů, takže nad tím pokrčí rameny a víc situaci neřeší. To se pro mnoho Venezuelanů stane osudovou chybou…
Nejsme sebevrazi!
Z původních 50 metrů se černé skvrny rázem vyskytují už na 80 kilometrech vozovky! Objevují se a zase náhodně mizí, přičemž největší bývají za horkých, vlhkých dní. Naopak se zmenšují, když je chladněji.
Také se zdá, že se na ně dá s větší pravděpodobností narazit v tunelech, anebo na cestě vedoucí do kopce, spíše než na rovné, otevřené ploše. Nikdy je nespatříte v přírodě hned vedle dálnice, což mate i odborníky.
Neidentifikovatelná hmota se stává prokletím řidičů. Navzdory svojí bahnitosti je kluzká a hladká jako led a představuje smrtící nebezpečí. Jen do roku 1992 tu má kvůli tomu přijít o život 1800 lidí! Proč úřady nekonají?
A jak je možné, že nikdo neví, co je hmota zač a odkud se bere? Jeden místní taxikář o ní říká: „Řídit tam, kde se vyskytuje La Mancha Negra, je jako řídit v závodu velké ceny formule 1. Musíte být opatrní, jinak bude po vás.
A i kdyby mi nabídli dvojnásobné rito, tak tam, kde jsou ty skvrny, nepojedu. Nestojí za to, abych kvůli tomu umřel.“
Je nezastavitelná
Černá skvrna se postupně šíří po celém Caracasu. Vzhledem k děsivé statistice tragických nehod se liknavé úřady konečně rozhodnou něco podniknout.
Napřed si zastupitelé myslí, že jde jen o důsledek mizerně vykonané práce silničářů, a že černý „sliz“ není nic než přebytek surové nafty prosakující z asfaltu. Jenže se rychle ukáže, že celá záhada je mnohem zapeklitější.
Venezuelské ministerstvo dopravy nejprve utratí miliony dolarů při pokusu vše ze silnic smýt. Jenže vždy, když už si myslí, že mají vyhráno, objeví černý kal znovu.
Opakovaně jej čistí za využití podtlakových hadic, různých čistících a chemických prostředků, a dokonce jej nechávají seškrabávat i ručně. Nic nepomáhá, černá skvrna se dál vrací. Nevysuší ji ani zasypání drceným vápencem.
Až v roce 1996 vykázaly speciální čistící nástroje z Německa nějaký výsledek, ale opět pouze dočasný. Rozbory složení La Mancha Negra ukázaly, že se skládá z prachu, ropy a různých přírodních i umělých látek. Co si z toho ale máme vzít? Jak je možné, že nikdo neví, co je doopravdy zač?
Mnoho teorií, žádný závěr
Spekuluje se, že by skvrna mohla být směsí motorového oleje, brzdové kapaliny a jiného odpadu, který po sobě zanechávají na vozovce projíždějící auta. To vše se mělo smíchat s prachem a stvořit tak obávanou La Mancha Negra.
Jenže i kdyby to byla pravda, proč se něco takového neděje nikde jinde na světě? Dokonce ani jinde ve Venezuele, jen okolo jejího hlavního města.
Může prý jít také o odpadní vodu unikající z chudinských slumů Caracasu nebo ropu z nedalekého úložiště z ložisek v oblasti Dehtových písků Orinoco.
Konspirátoři pak soudí, že obrovské sumy peněz vynaložené na snahu o odstranění skvrn není nic jiného, než důkaz korupce a manipulování s veřejnými prostředky.
Případně že měla aféra s úmrtími pošpinit úřad bývalého prezidenta země Carlose Andrése Péreze (1922–2010).
A ti největší zastánci záhad tvrdí, že látka, u níž není nikdo schopen určit, z čeho je složená a odkud se vzala, musí být buď mimozemského, nebo nadpřirozeného původu. Jak je to doopravdy? Prosákne někdy pravda na povrch?
