Saco je jedna z největších řek amerického státu Maine, pramení v Bílých horách a ústí do Severního Atlantiku. V amerických pověstech je známá především jako místo smrti. V jejích vodách totiž dochází k vysokému počtu utonutí a může za to prý stará indiánská kletba! V první polovině 17. století, kdy oblast začínají osidlovat angličtí kolonisté, je povodí ř

Souhrn celkem tří vodopádů na řece Niagara, která vytéká z Erijského jezera a vlévá se do jezera Ontario, představuje jednu z nejnavštěvovanějších lokalit v celé Kanadě i Spojených státech! Existuje mnoho různých teorií o vzniku jejího názvu, ale nikdo nic s jistotou neví. Snad jen to, že se jedná o jméno indiánského původu. Jaké další záhady jsou spjaty se slavnými Niagarskými vodopády? [galle

V minulosti byl boží soud – ordál extrémním způsobem rozhodování u soudních procesů. O vině či nevině měla rozhodnout vyšší síla. Z hlediska našeho chápání musel ordál znamenat definitivní tečku za nadějemi obviněného. Bylo tomu skutečně tak? Ordál je obvykle spojován s obdobím evropského středověku. Soudy, kdy se spoléhalo na vyšší moc, probíhaly

Voda je jedním z nejdůležitějších a nejcennějších zdrojů, jaký lidstvo má. Pokrývá přibližně tři čtvrtiny zemského povrchu a každý den se jí vypije asi 13 milionů tun (zhruba jezero hloubky jednoho metru a průměru čtyři kilometry). Také lidské tělo je z převážné většiny tvořeno vodou. Naučit se hydrokinezi, tedy ovládat vodu silou vůle, je prý právě proto snadné.    [gallery ids="153445

Koncem 90. let minulého století přichází německá automobilka Volkswagen s přelomovým mimořádně úsporným vozem. Mnoho automobilových magazínů o něm hovoří v superlativech a nebojí se jej označit za „třílitrový zázrak“.  Řeč je o dieselovém vozidle Volkswagen Lupo 3L. Na ujetých 100 kilometrů totiž při vhodných podmínkách spotřebuje pouze tři litry nafty (p

Nad irským městem Celbridge svítí jasný měsíc. Většina obyvatel již dávno spí. V malém domku na předměstí, na jehož střeše se usadila šedá vrána, se ale stále svítí.  Když oknem nahlédneme dovnitř, v jedné z místností uvidíme smutného vrásčitého starce. Sedí na židli u postele, ve které leží jeho žena. Tiše umírá. „Co já si tu bez tebe počnu?“ smutní stař

Více jak 200 lodí, přes 1600 pohřešovaných a zhruba tři desítky chorých lidí! Přesně to mají vody jezera Pcho-jang-chu na jihovýchodě Číny od 40. let 20. století na svědomí. Nikdo přitom neví, kam tyto lodě mizí. Ani po jedné z nich prý nikdy nebyly nalezeny trosky! Není tak divu, že je Pcho-jang-chu přirovnáváno k Bermudskému trojúhelníku.

Když byly na staveništi Fakultní nemocnice v Hradci Králové objeveny dva velké částečně opracované kmeny, vzbudilo to malou archeologickou senzaci. Odborníci totiž pracovali s hypotézou, že se jedná o nedokončený projekt pravěkých obřích člunů – monoxylů. Kdo je zde kdysi stavěl? Nalezené kmeny mají v součtu úctyhodnou váhu přesahující dvacet tun.

Podivný, velmi hustý černý kal se rozlévá napříč silnicí. Dělníci mu nevěnují pozornost. Nikdo netuší, že se právě zrodila nenápadná záhada, pro niž nebudeme mít vysvětlení ani několik desítek let poté. Bahnitá hmota začne ohrožovat na životech řidiče a získá od médií přezdívku, pod kterou se o ní píše dodnes – La Mancha Negra, neboli Černá skvrna.  

Voda je součástí každé naší buňky a nedokážeme bez ní přežít. Co je ale pravdy na tom, že molekuly vody jsou schopné reagovat na vnější vlivy, jakými může být hudba, slovo, zpěv či vyslaná emoce? Vodní krystaly prý dokážou svoji strukturu měnit podle toho, jak se s vodou zachází. Dokáže voda rozeznat dobrý a špatný lidský záměr? A pokud ano, je možné tuto vlastnost využít k vlastnímu prospěchu?