Žena v honosných drahých šatech vystupuje z kočáru. Vzápětí Markéta Salomena Slavatová ze Smiřic vchází do nádherné budovy východočeského zámku Náchod, který jí kdysi patřil. Co zde roku 1631 tak usilovně hledala?
Poslední dědička velmi zámožného šlechtického rodu Markéta Salomena Slavatová ze Smiřic (1597–asi 1650) se v uvedeném roce nakrátko vrací do rodných Čech.
Stejně jako další pobělohorští exulanti využije výjimečné situace, která na několik měsíců nastane s vpádem vojsk saského kurfiřta Jana Jiřího (1611–1656) do naší země. Markéta tehdy přijíždí na dvě místa, která jí kdysi náležela.
Kromě zámku v Černém Kostelci (dnes Kostelec nad Černými lesy – pozn. red.) navštíví v neklidné době třicetileté války ještě honosnější zámek ve východočeském Náchodě. Podle pověsti a logických spekulací sem nezabloudí náhodou! Proč podivně dlouho zůstává v některých komnatách, jejichž zeď si prohlíží?
Nejbohatší rodina v Čechách?
Než zkusíme rozlousknout tuto záhadu, popišme si osobnost Markéty Salomeny a její původ. Šlechtický rod Smiřických zakládá na počátku 15. století Jan Smiřický ze Smiřic (†1453).
Tento šikovný vojenský velitel, aristokrat a diplomat husitské víry dokáže pomocí výbojů, obratné politiky i uznání římskoněmeckého císaře Zikmunda Lucemburského (1368–1437) českým králem, převratně rozšířit rodové panství.
Jeho potomci se díky podobné šikovnosti, i lstivým intrikám dopracují na jeden ze dvou nejbohatších šlechtických rodů naší země. Na počátku 17. století jim patří 12 rozlehlých panství, ležících ve východních, středních a severních Čechách.
Jejich země se tedy táhne od Náchoda, přes Uhříněves, až po Semily! Ani rodový majetek ve zlatě a stříbře však není zanedbatelný. Kam se ale poděl?
Z bohatství se dlouho neraduje
O jeho nahromadění se počátkem 17. století postará zmíněná Markéta Salomena. Má to být právě ona, kdo nechá otrávit svého strýce Albrechta Vladislava Smiřického (1568–1611), i bratra Jaroslava (1588–1611)!
Může mít na svědomí i dalšího bratra Albrechta Jana Smiřického (1594–1618), nebo ho skolila tuberkulóza? Každopádně hamižná Markéta poté dočasně získá převážnou část jmění Smiřických!
Její bratr Albrecht Jan Smiřický se totiž stane jedním z vůdců českého stavovského povstání. Když je vzpoura za dva roky (8. listopadu 1620 – pozn. red.) poražena žoldnéři císaře Ferdinanda II. (1578–1637), nastává odplata!
Katolická msta zahrnuje i rozsáhlé zabavování majetku vzbouřených protestantů a jejich rodin. Ani Smiřičtí nejsou výjimkou a „z jejich kapes“ rychle bohatne český vojevůdce Albrecht z Valdštejna (1583–1634)!
Zanechala část majetku doma?
Ještě předtím je mazané Markétě jasné, že jí v Čechách nečeká nic dobrého. Proto rychle odjíždí se svým synem Albrechtem Jindřichem, s vybraným služebnictvem a několika ozbrojenci do ciziny.
U Kostelce se její vozy přidají k průvodu prchajícího českého „zimního“ krále Fridricha Falckého (1596–1632). Brzy poté se začíná mezi Čechy šuškat o ukrytém pokladu Smiřických.
Obrovský majetek ve zlatých a stříbrných mincích prý totiž nemůže Markéta Salomena pobrat do těch několika kočárů a vozů, které narychlo před útěkem sežene! Nasvědčuje tomu i její podivný návrat z roku 1631?
Podivné návraty
Šlechtična se prý až příliš vehementně domáhá vstupu do zámků v Náchodě i Kostelci. Uvnitř kosteleckého pak má dlouho hovořit se svou bývalou služebnou Dorotou Svobodovou. Probírala s ní, zda někdo nevyzvedl ukryté cennosti?
Navštěvuje i zdejší rodinnou hrobku a kapli. Velmi dlouho se údajně zdrží v prvním patře jižního traktu kosteleckého zámku. Hledá tam své schované jmění? Dlouho pobývá i v jedné části zámku v Náchodě.
Poté se Markéta Salomena vrací do vlasti až s rabujícími švédskými vojsky roku 1640, což není příliš obvyklé. Nepodařilo se jí odvézt bohatství napoprvé ani napodruhé?
Tehdy jsou Markétě na osm let postoupeny zpět její bývalé statky, než její pobyt v Čechách potřetí a nečekaně „utne“ konec třicetileté války.
Je možné, že část z obrovského pokladu dodnes zůstala v Kostelci nebo v Náchodě, jak naznačuje český spisovatel Slavomir Ravik (1932–2020)?
