Lidé z mnoha různých kultur považují ďábla za jednoznačný symbol zla. Podle Bible svedl Adama a Evu k prvnímu hříchu a zapříčinil tak jejich vyhnání z ráje.

V evropském středověku (zhruba 5.–15. století) je řada lidí přesvědčena, že Satan na Zemi působí i nadále. 

Mezi obyvateli té doby navíc koluje mnoho příběhů, které mají jeho reálnou existenci potvrzovat. Jeden z nich má původ v Mnichově, hlavním městě německé spolkové republiky Bavorsko. Ve zdejší katedrále Frauenkirche se měl pán pekel dokonce zjevit!

Ďábelský vznik

„Postavíme tak krásnou katedrálu, že nám ji bude celý svět závidět,“ říká v roce 1468 bavorský vévoda Zikmund německému architektovi Jörgu von Halsbachovi. Jeho plán je vskutku odvážný.

Zamýšlená katedrála má totiž pojmout až 20 000 věřících, přičemž samotný Mnichov má v té době jen kolem 13 000 obyvatel. Finance na výstavbu monumentálního díla poskytne nejprve vévoda Zikmund.

Protože ale jeho peníze záhy dojdou, vloží do stavby zásadní investici také papež Sixtus IV. (1414–1484). A spekuluje se, že katedrála měla ještě jednoho investora. S Halsbachem údajně uzavřel dohodu samotný ďábel!

Prý po staviteli chtěl, aby v ní nebyla žádná okna a věřící uvnitř tím pádem bloudili. Chytrý stavitel se však prý nenechal zmást a pána pekel přechytračil. V katedrále totiž rozmístil sloupce přesně tak, aby z místa, kde se ďábel zjevil, nebyla okna vidět.

Když Satan zjistil, že byl podveden, byla již katedrála v roce 1494 slavnostně otevřena a vysvěcena. Ďábel tak prý jen zlostně zadupal kopytem a odlétl pryč. V kameni po sobě nechal stopu, která je zde viditelná dodnes! Že jde jen o legendu?

Existuje Satan?

V katedrále Frauenkirche se skutečně jakýsi podivný a ďábelsky působící otisk nachází. Lze ho najít přímo ve vstupní hale objektu. Každý den k němu proudí návštěvníci z celého světa. Chtějí totiž na vlastní oči vidět důkaz, že Satan existuje.

Samotná stopa vypadá jako šlápota boty, z níž vystupuje útvar připomínající konec ocasu. Pokud se na místo otisku postavíte, neuvidíte žádné z bočních oken. Potvrzují všechna tato fakta pravdivost legendárního příběhu? „Je tu jeden velký zádrhel.

Z místa otisku sice nevidíte postranní okna, ale můžete zcela jasně spatřit obrovské vitrážové okno na opačné straně kostela, které není žádnými sloupy chráněno,“ říká současná americká publicistka Annetta Black.

Toto gigantické okno zde mělo být již v době dokončení kostela v roce 1494. Jak se tedy ďábel mohl nechat oklamat? „Faktem zůstává, že vitrážové okno bylo mezi lety 1620–1858 zataraseno vysokým barokním oltářem.

Takže je možné, že příběh o neviditelných oknech se vynořil někdy v tomto období,“ dodává Black. Co se tedy vlastně stalo?

Raději se nepřibližovat

Katedrála Frauenkirche je v současné době turistickou atrakcí. Mnozí návštěvníci si ale stěžují, že zde na ně padají depresivní pocity. Jako by cosi temného viselo ve vzduchu.

Možná s tím souvisí fakt, že peníze, které do stavby katedrály investoval papež Sixtus IV., pocházely z odpustků (odpuštění hříchů za úplatu). Ty jsou přitom obecně považovány za zcela nemorální.

„Je to svatokupectví proti Duchu svatému,“ říká o nich už český reformní kazatel Jan Hus (asi 1370–1415). Zapříčiňuje negativní pocity právě fakt, že byla stavba financována ze zkažených zdrojů?

Během 2. světové války (1939–1945) dochází ke zničení téměř veškeré vnitřní výzdoby katedrály. Tajemný otisk ale jako zázrakem všechno přežije. Jak je to možné? Je v něm snad opravdu cosi ďábelského?