Práce s energií je jednou ze základních technik nejrůznějších esoterických a alternativních směrů. Nejde přitom o nic nového. Energii jako důležitou životní sílu lze najít už ve starověké Indii.

Ovšem zatímco reiki zná dnes téměř každý, o energii zvané dikša se toho moc neví. Skutečně lze s její pomocí zcela změnit život? 

Univerzální, vším protékající životní a světelná energie, kterou lze posílat na dálku či předávat dotykem. Lze s její pomocí snižovat stres a uzdravovat psychické i fyzické potíže. Tak zní všeobecný popis reiki.

Poměrně známé formy alternativní medicíny pracující se stejnojmennou vitální energií. Představení energie dikša je ovšem mnohem složitější a abstraktnější.

Zatímco reiki má být údajně čistou životní silou, kterou lze přenášet z člověka na člověka, dikša je podle zastánců těchto teorií mocnou energií, která člověka propojuje se samotným vesmírem či božskými bytostmi.

V indickém sansrktu (jeden z nejstarších jazyků – pozn. red.) znamenalo toto slovo láskyplnou energii, která pramení v celém vesmíru.

Má jít o jemnou léčivou energii, která je jakýmsi mystickým vyjádřením harmonického propojení všech bytostí a všeho, co je obklopuje. Co ale může člověku tato energie dát?

Provádí změny v mozku?

Čistí všemožné negativní bloky. Odstraňuje negativní emoce, které podle zastánců psychosomatiky mohou vést i k různým fyzickým problémům. Navozuje stav radosti a pozitivního myšlení a revitalizuje mozkovou činnost.

To jsou základní věci, se kterými prý může terapie, při které se předává energie dikša, pomoci.

Jenže její zastánci jdou ještě dál a tvrdí, že dikša dokonce regeneruje a opravuje DNA a dokonce prý vyvolává v lidském mozku jakési neurobiologické změny, které vedou k dlouhodobé změně vnímání sebe sama i světaokolo.

Esoteričtí léčitelé to nazývají jako proces probouzení vědomí, který vede až k jakémusi stavu jednoty, kdy se člověk začne vnímat jako něco nekonečného a propojeného s každým a se vším.

„Tento stav bychom také mohli označit jako mnohdy tolik diskutované osvícení,“ píše český léčitel Martin Hamák.

Jak se předává?

A jak takový proces vedoucí k osvícení probíhá? Klíčová je podle zastánců přenosu energie dikša čistota těla i mysli. Při rituálech je potřeba vytvořit posvátnou atmosféru, ve které si všichni uvědomují výjimečnost každého okamžiku.

Samo předávání dikši pak probíhá přiložením dlaní na vrchol hlavy přijímacího (metoda jménem Sparcha dikša) či ve vyšší formě skrze oči (což je metoda nazývaná Nyana dikša). Třetí možností je předávání energie většímu počtu lidí naráz, tzv. skrze přítomnost.

Takovému způsobu říkají esoteričtí léčitelé Smarana dikša. „Po dikše je vhodné si v lehnout na záda, zavřít oči a být 15 – 20 min. v tichosti. Lépe to napomáhá vstřebat energii,“ uvádí další český léčitel Josef Kořenek (*1962).

I on nabízí různé semináře, ve kterých tuto energii údajně používá. Jde o zaručenou metodu, která skutečně dokáže pomoci, nebo je vše ještě trochu jinak?

Placebo, nebo nauka démonů?

Vedle celé řady zastánců, kteří tuto metodu propagují, totiž existuje i nemálo skeptiků upozorňujících na to, že dikša je jen vzletné pojmenování pro neexistující věc.

Vše je podle nich založeno pouze na lidském doteku, který může být sám o sobě příjemný a uklidňující.

„Tyto metody spoléhají buď na vyzařování jakési léčebné síly z rukou, ovšem ve skutečnosti se zde uplatňuje především placebo efekt charismatu Mistra,“ upřesňuje postoj skeptiků k podobným metodám český lékař a dlouholetý předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Jiří Heřt (1928–2014).

Svůj názor však mají i někteří křesťanští konspirátoři. Podle nich jsou dikša, reiki a podobné systémy nejen neúčinné, ale i škodlivé, protože jde ve skutečnosti o nauku démonů, kteří tímto způsobem posedávají důvěřivé lidi. Kdo má tedy pravdu? Může na tajuplné dikše opravdu být něco víc?