Z těžko prodyšné mlhy, která se rozprostírá nad hladinou, se v dáli cosi zdvíhá vysoko k nebesům. Čínský admirál Xu Fu mhouří oči a snaží se rozeznat, o co jde. „Mohla by to být hora Penglaj?“ přemítá.

Právě na jejím vrcholku má žít legendární mudrc Anqi Šenk, který údajně zná tajemství nesmrtelnosti! Získá Xu Fu tuto vědomost od něj?

Mocný čínský císař Čchin Š‘-chuang-ti (260–210 př. n. l.) sebou náhle zlehka škubne. Čelo se mu orosí a tep výrazně zrychlí. Při pohledu na své ruce, na nichž jsou vidět první známky stárnutí, si totiž zničehonic uvědomí vlastní smrtelnost.

Panovníkovým tělem jako ostrá ledová jehlice projede nevýslovná hrůza. „Kam se podějí mé myšlenky, kde bude mé já, až zemřu?“ ptá se císař sám sebe. Oči má rozšířené a celý se chvěje.

Jakmile záchvat paniky a děsu, který panovníka na chvíli úplně paralyzuje, odezní, zavolá si k sobě svého dvorního kouzelníka – admirála Xu Fu (255 př. n. l. – ?). „Povedeš výpravu za elixírem věčného mládí,“ nakáže mu přísně.

Smrti se totiž Čchin Š‘-chuang-ti nesmírně zalekne. Vzhledem k tomu, že vládne jedné z největších říší starověkého světa a dosáhl již prakticky všeho, o čem kdy snil, upne veškerou snahu na získání elixíru nesmrtelnosti. Bude jeho admirál při pátrání úspěšný?

Tisíciletý mudrc

V jindy relativně líném a ospalém přístavišti, které se ještě topí v ranním příšeří, je nebývale rušno. Ulice jsou plné lidí. „Podívejte, podívejte, už jdou,“ vykřikne kdosi.

K molu se totiž blíží admirál Xu Fu s několika desítkami námořníků a s třemi tisícovkami mladých jinochů a panen. V roce 219 př. n. l. se dvorní císařský kouzelník vydá s početnou posádkou na výpravu za elixírem mládí. „Nemířili úplně do neznáma.

Čínský císař Čchin Š‘-chuang-ti se při svých cestách setkal s Anqi Šenkem, údajně tisíc let starým mudrcem,“ dozvídáme se od anglického publicisty Davida Aikmana (*1944).

Taoistický čaroděj císaře vyzve, aby ho navštívil v Penglajských horách, kde mu vysněný elixír předá. Problém je v tom, že nikdo přesně neví, kde pohoří hledat. Nalézt ho má právě Xu Fu.

Otráví se elixírem!

Hrudník zřejmě nejmocnějšího muže své doby se ani nepohne. Císař Čchin Š‘-chuang-ti je mrtev. Na onen svět se vydá nedlouho poté, co Xu Fu vyrazí na svou druhou výpravu. Podle všeho se otráví!

Řízením osudu zemře tak, že vypije tekutinu vydávanou za lék proti smrtelnosti. Ta však obsahuje i nevelké množství rtuti, která císaře zabije. Čchin Š‘-chuang-ti tak nesmrtelnosti nedosáhne. Co ale Xu Fu? O něm bohužel záznamy mlčí.

Z výpravy se totiž do Číny nikdy nevrátí. Podle některých proto, že Penglai nalezne, vypije nápoj věčného mládí a dodnes na jejím vrcholku spolu s Anqi Šenkem dlí. Horu má admirál objevit v Japonsku. Většina odborníků ji ztotožňuje s posvátnou Fudži.

Podle jiné teorie není Xu Fu ani při své druhé výpravě úspěšný. Než aby riskoval, že ho císař nebo některý z jeho nástupců nechá popravit, rozhodne se strávit zbytek života v cizině. Která z těchto dvou verzí příběhu je správná?