Mýty opředený masiv Velkého Blaníku vzbuzuje mezi záhadology mrazení, neboť jeho suťové svahy a mlčenlivé skalní útesy podle mnoha svědectví fungují jako anomální zóny, kde selhává lidské vnímání času i prostoru.

Geologické anomálie hory nenechávají nikoho chladným a esoterici i badatelé zde odkrývají indicie, které propojují prastaré pohanské kulty, keltské svatyně a zprávy o lidech, kteří v nitru hory zmizeli na celé desítky let, ačkoliv sami vnímali jen pouhé hodiny.

Monumentální Veřejová skála na severozápadním úpatí hory vystupuje z lesního šera jako obří kamenná veřeje, střežící přechod mezi naším světem a utajenou realitou. Tento masivní mrazový srub z podblanické ortoruly přitahuje anomální úkazy:

legendy i moderní záhadologické teorie mluví o časoprostorové trhlině, ve které se nešťastníci propadají do paralyzujícího bezčasí, aby se po návratu do své vesnice zhroutili šokem ze zjištění, že venku mezitím uplynuly celé roky.

Nacházejí se zde také doposud nedatované zbytky tajemného opevnění a v těsné blízkosti skály stojí vztyčený novodobý menhir, který má podle senzibilů stabilizovat silné energetické toky vyvěrající přímo ze zemské kůry.

Rituální obětiště

Severně pod samotným vrcholem hory se v temném stínu bučin ukrývají tajuplné Čertovy mísy, které na první pohled evokují rituální obětiště dávných civilizací.

Tyto dokonale zaoblené skalní hrnce sice oficiální věda označuje za výsledek mrazového zvětrávání ortoklasu a křemene, avšak neobvyklá pravidelnost těchto prohlubní nahrává spíše spekulacím o záměrném opracování lidskou či mimozemskou rukou.

Geomanti varují, že v blízkosti těchto mís citlivější jedinci pociťují prudké bolesti hlavy, slabost nebo naopak náhlé přívaly euforie, což jasně naznačuje přítomnost skrytého tektonického zlomu a neznámých fyzikálních polí.

Zbytky hradiště

Záhadu celého mystického areálu doplňuje bizarní Slepičí skála a všudypřítomná kamenná moře, která jako by se v tichu noci pod nohama poutníků lehce chvěla.

Právě tyto divoké balvanité sutě kryjí pozůstatky halštatského hradiště z doby železné, jehož obyvatelé si vrchol hory nezvolili pro obranu, ale zřejmě jako gigantický akumulátor vesmírné energie.

Každý křemenný krystal a temný turmalín v blanické hornině zde funguje jako paměťové médium minulosti, které dodnes vysílá do okolí varovné signály a čeká na chvíli, kdy se tektonický tlak uvolní a bájné vojsko prolomí kamennou bariéru.