V lese se někdy člověk neztratí dramaticky. Žádný výkřik, žádný svědek, žádná poslední zpráva. Jen cesta, která dál pokračuje, a člověk, který po ní už nikdy nepřijde.

České hory a lesy ukrývají několik skutečných případů, kdy po pohřešovaných zůstávají jen poslední stopy a otázky. Některé mají pravděpodobné vysvětlení, jiné dodnes vzdorují jakékoli jistotě.

Jedním z nejpodivnějších českých případů je zmizení Vladimíra Bastla z Čechočovic na Třebíčsku. V lednu 1999 pětapadesátiletý muž vyráží pěšky z práce v Krahulově domů. Je to cesta, kterou dobře zná a která normálně trvá necelou hodinu.

Tentokrát však domů nedorazí. Pátrají po něm policisté, hasiči, vojáci i dobrovolníci, ale nenacházejí nic, co by vysvětlovalo jeho osud.

Právě kolem jeho případu vzniká legenda o stopách ve sněhu, které mají náhle končit. Policie přitom pracuje i s mnohem obyčejnější možností: muž mohl být sražen automobilem a jeho tělo odvezeno. Ani tato verze se ale nikdy nepotvrdí.

Později se příběhu ujímají ufologové a vzniká senzační teorie o únosu mimozemšťany. Pro tu ovšem neexistuje žádný důkaz. Skutečná záhada je mnohem prostší a zároveň děsivější, člověk jednoduše zmizí a dodnes není známo, co se s ním stalo.

Babička, která se nevrátila z lanovky

Ještě tajemněji působí případ německé turistky Christy Geisslerové. V květnu 2016 přijíždí jednasedmdesátiletá žena s rodinou do Krkonoš. Udělají si výlet přes Janské Lázně a Černou horu.

Zatímco rodina plánuje sestup pěšky, Christa volí lanovku a všichni se mají později sejít u auta. Jenže na místo nikdy nedorazí. Kamery ji zachycují u lanovky, potom jako by se její stopa rozplývala.

Rozsáhlé pátrání nepřináší odpověď a ani po letech není jasné, kam se vydala. Podobný osud potkává v listopadu 2021 pražského seniora Martina Lusku. V Rudníku na Trutnovsku vyráží s batohem na výlet a má se vrátit na večeři. Nikdy nepřijde.

Policisté a další složky prohledávají okolí, nasazují techniku i vrtulník, ale bez výsledku. V obou případech se nabízí vysvětlení spojené s dezorientací, pádem nebo zdravotní komplikací. Jenže bez těla či jiné rozhodující stopy zůstává všechno pouze hypotézou.

Když se ztratí člověk

Možná právě proto jsou podobné příběhy tak přitažlivé. Les působí jako místo, kde se mohou odehrávat věci mimo běžný řád. Ve skutečnosti ale dokáže člověka zmást překvapivě snadno.

Horská služba opakovaně upozorňuje, že mezi nejčastější důvody pátrání patří ztráta orientace, špatný odhad terénu, počasí nebo zdravotní potíže. Na Šumavě například během několika dnů v srpnu 2016 zasahuje u série případů ztracených houbařů.

Někteří se přitom pohybují jen kousek od míst, která dobře znají. V roce 2014 zase pátrá Horská služba v Krkonoších po polském turistovi, který v noci opustil Luční boudu. Na pokoji po něm zůstávají boty, bunda, mikina i další oblečení.

Muž je nakonec nalezen, ale právě tento případ ukazuje, jak rychle může zdánlivě absurdní zmizení získat děsivou podobu. České lesy často nepotřebují žádné přízraky ani tajemné portály.

Stačí mlha, tma, zima, několik špatných rozhodnutí a terén, který dokonale zakryje lidskou stopu.