Temné lesy Šumavského podhůří s půlnocí ožívají. Korbele o sebe zběsile ťukají a v jedné z věží se brzy strhne první rvačka. Na Kašperku po nocích podle legendy řádí kostlivci! Se strašidly jako by se tu roztrhl celý pytel pověstí…

Píše se tok 1356. Basilej zastihne nejničivější středoevropské zemětřesení, které dodnes zůstává nepřekonáno, a císař Karel IV. (1316–1378) vydává nejdůležitější ústavní dokument středověké Svaté říše římské:

Zlatou bulu známou jako Bulla aurea. Tentýž rok se rozhodne vypořádat s neutichajícími bavorskými výpady do hornického kraje a na obchodní stezku klikatící se přes Kvildu až do Pasova. 2,5 km od Kašperských hor káže vybudovat pohraniční pevnost.

Projekt svěří zkušenému staviteli Vítu Hedvábnému, který stojí mimochodem i za hradem Karlskrone ve Švihovské vrchovině. Dnes mu říkáme Radyně.

Rekordman na skále

O pět let později je hotovo. Nazvaný po svém zakladateli, Karlsberg, později Kašperk, se stane s 889 metry nad mořem v přízemí paláce nejvýše položeným královským hradem u nás! Již z dálky na sebe upozorňuje dvěma masivními obytnými věžemi.

Císař tu nechá zbudovat zřejmě i vnější opevnění, ale z něj pranic nezbude. Když si roku 1584 na šest let hrad pronajme město Kašperské Hory, má za úkol se o něj postarat. Nájem se značně protáhne a péče nikde žádná.

Majestátní stavba se pomalu mění ve zříceninu. Až krajem zaduní děla 30leté války, poslouží místním jako úkryt před vojáky.

Zbourejte to!

Temné stíny bloumají po nocích nádvořím. Tu se ozve podivné skřípění, tu bolestné zakňučení. Podle legendy na Kašperku dodnes za trest straší duše padlých nepřátelských vojáků.

Sluší se však dodat, že během 30leté války švédské vojsko ke Kašperku nikdy ani nedorazilo. Poničenému kraji ale padne hrad málem za oběť: I on se stane takřka bezednou zásobárnou stavebního materiálu.

Ferdinand III. Habsburský (1608–1657) ho ze strachu, aby nebyl využit cizími armádami, rovnou káže srovnat se zemí! Téměř 60 000 dnešních turistů ročně vám ovšem potvrdí, že tento příkaz nikdo neprovede…

Dárek pro vůdce

Nádvořím se prožene černý kůň s ohnivou ohlávkou, shrbený mnohasetletý stařec hlídá pečlivě ukrytý poklad a za krásného dívčího doprovodného zpěvu se tu prochází rytíř v černé zbroji. Strašidlo tu ale málem bylo ještě jedno, až příliš reálné:

Německé obyvatelstvo Kašperských hor se totiž s podzimem roku 1938 rozhodne věnovat Kašperk Adolfu Hitlerovi (1889–1945)! Ten ho odmítne, a tak má dodnes kašperskohorské muzeum ve sbírce krásnou truhličku, do které je vložena darovací listina…