Ne všechny středověké vraždy se odehrávají na hradech a netýkají se králů. Některé se odehrávají na cestách, u městských bran nebo na odlehlých panstvích. O jejich obětech často víme jen díky několika řádkům v popravčích knihách.
Ty přitom dokážou být překvapivě konkrétní: Prozrazují jména zavražděných, místa přepadení i jména mužů, kteří se k činům přiznávají. Nechybí nádech tajemna.
Jeden z nejpůsobivějších případů se odehrává kolem Jihlavy, další na jihočeském panství a třetí ukazuje, jak snadno se ve středověku může obyčejná loupež změnit v krvavou vraždu. Na počátku 15. století se cesty mezi městy stávají nebezpečným místem.
Po nich putují kupci s penězi a zbožím a lákají ozbrojené družiny, které se živí přepadáváním pocestných. Jednou z obětí je jihlavský kupec Heschl.
Nejde přitom o obyčejnou loupež. Útok má takový ohlas, že se jeho vražda objevuje hned v šesti různých výsleších, což je v jihlavských popravčích zápisech výjimečné.
Podle pozdějších výpovědí na něj útočí skupina vedená Michkem Benedou z Rozsoch. Muži na svou oběť čekají a Heschl při přepadení umírá. Případ postupně odhaluje mnohem rozsáhlejší síť loupežníků.
Někteří z účastníků jsou později dopadeni a vyslýcháni, část z nich skončí na popravišti. Výpovědi dokonce naznačují, že loupežné družiny mají vazby na významné šlechtice.
Právě tady se z obyčejné vraždy kupce stává příběh o světě, v němž hranice mezi rytířem, žoldnéřem a loupežníkem není vždy tak ostrá, jak bychom dnes čekali.
Petr Svatomír umírá na vlastním panství
Ještě záhadnější případ zachycuje rožmberská popravčí kniha v roce 1423. Obětí je Petr Svatomír z Doudleb, muž spojený s králem Václavem IV. (1361-1419), který vlastní majetek v okolí Doudleb a Poříčí.
Jeho život se odehrává ve světě drobných šlechticů, majetkových sporů a osobních vazeb. Pak přichází smrt. Záznam v popravčí knize zachycuje jeho vraždu, ale právě strohost středověkého zápisu ponechává dnešnímu čtenáři řadu otázek. Kdo proti němu vystupuje?
Je motivem majetek, osobní spor, nebo starší nepřátelství? A co přesně se v roce 1423 na jeho panství odehrává? Petr umírá bezdětný a s jeho smrtí mizí také jeden z významných členů místního rodu.
O případu se nedochovává takový příběh jako o vraždách panovníků, přesto je fascinující právě svou obyčejností. Nejde o dějiny velké politiky, ale o skutečný konflikt lidí, kteří žijí, hospodaří, soudí se a nakonec mohou zemřít násilnou smrtí.
Kramář Hanuš se vrací domů naposledy
Další případ se odehrává v době, kdy se českými zeměmi pohybují ozbrojené družiny a loupež není výjimečnou záležitostí. Roku 1416 je nedaleko Bystřice dopaden muž přezdívaný Šrám.
Při výslechu přiznává řadu loupežných výprav a také vraždu kramáře Hanuše, poddaného Aleše z Kunštátu. Hanuš se stává obětí skupiny, která přepadává lidi kvůli penězům a zboží.
Šrám přitom není jediný, kdo o podobných činech vypovídá. Jihlavské popravčí zápisy zachycují celou síť pachatelů a jejich obětí.
Některé výpovědi získají na mučidlech, což zároveň znamená, že historik musí být při jejich hodnocení opatrný. Přesto z nich vystupuje pozoruhodný obraz středověké kriminality:
přepadení nejsou náhodná, skupiny mají své vůdce, kořist se dělí a násilí může být součástí předem připraveného podnikání. Hanušovo jméno by dnes téměř jistě upadlo v zapomnění, nebýt několika řádků v dávném soudním záznamu.
Právě díky nim však víme, že před více než šesti sty lety na jedné z cest končí život člověka, který se už nikdy nevrátí domů. Co se tenkrát přesně odehrálo? Záznamy leccos napovídají, ale fantazie stále pracuje.
