Druhá světová válka nevedla jen ke ztrátám na lidských životech, ale i k ohromným materiálním škodám. Stačí se zamyslet třeba nad tím, kolik lodí se nachází na dně oceánů.
Jenže když se nějaká loď potopí, tak by měla logicky zůstat v místě tragédie, aniž by záhadně zmizela…
Je to právě záhadné zmizení některých vraků, co nedává odborníkům spát. Takovým příkladem je třeba Jávské moře, ze kterého jako mávnutím kouzelného proutku záhadně zmizely vraky tří nizozemských lodí i s více jak dvěma tisíci těly.
Nejvíce se pochopitelně nabízí scénář o ilegálním vytahování vraků ze dna moře za účelem prodeje kovů. Zda je tomu tak nebo je to úplně jinak by mělo odhalit vyšetřování nizozemského ministerstva obrany, které si klade za cíl přijít záhadě na kloub.
Dva vraky zmizely z Jávského moře zcela a třetí přišel o značnou část. Všechny tři lodě byly přitom oficiálně nalezeny až v roce 2002 amatérskými potápěči.
Nedávná potápěčská expedice k výročí bitvy v Jávském moři ovšem s hrůzou odhalila, že po těchto vracích potopených plavidel zbyly už jen otisky na dně, ale samotná plavidla nikde.
Bohužel nejde ani zdaleka o jediné případy, kdy se jedná pravděpodobně o znesvěcování válečných hrobů za účelem zisku.
Podobný osud potkal celou řadu vraků, mezi které patří třeba i slavný australský lehký křižník HMAS Perth, který je místem posledního odpočinku pro 350 australských námořníků a ze kterého kvůli vykradačům nezbylo více než 30 procent z původního velikosti.
Přesto se mizející vraky jeví odborníkům jako záhada, protože se domnívají, že se prodej zrezivělých vraků nemůže zlodějům ohledem na náklady související s vytahováním kusů lodí vyplatit.
Poněkud nejasná je i skutečnost, proč zůstávají některá jednoduše dostupná plavidla nedotčená, zatímco po jiných jdou vykradači opakovaně. To vše je nadále předmětem vyšetřování…