Zrcadlo patřící kapitánovi Titaniku Edwardovi Johnovi Smithovi, se vydražilo za neskutečnou cenu. To by nebylo divné, pokud by jeho bývalá služebná netvrdila, že se v něm jednou za čas zobrazí sám kapitán.
Kapitána Smithe čeká velká výzva a životní příležitost. Za necelý den si stoupne za kormidlo největší lodi všech dob nesoucí název Titanik a přepluje s ním Atlantik. Jenže, jako by sám něco tušil, nebo cítil v kostech, že to nebude tak snadné, jak se zdá.
Onoho dne před odplutím seděl před svým zrcadlem ve svém skromném bytě a hleděl do něho. Brečel a bál se. Tak jeho chování popisuje věrná, bývalá služebná Ethelwynne.
„Ethelwynne mě pokaždé vyděsila, když říkala, že občas zahlédne tvář kapitána Smitha,„ řekla kapitánova švagrová Hilda. Služebná měla dostat po zesnulém kapitánovi peníze, Hilda se nakonec rozhodla jí ho dát.
Nemohla snést neustálen řeči o odrazu mrtvého muže, který v roce 1912 skutečně na lodi zahynul.
Skutečně se tam kapitán zobrazoval? Pokud ano, chtěla ho mít u sebe, protože se nesmířila s jeho tragickou smrtí? Nebo švagrovou strašila úmyslně, aby si vydělala pár tisíců dolarů?