Štědrovečerní tabule je prostřená. Strávníci se scházejí do jídelny, ale ještě než se usadí, pečlivě si zkontrolují, za mají vše potřebné. Jakmile se jednou usadí na židli, už nesmí od večeře vstát!
Je to jedna z tradic, které dodržujeme, aniž bychom si uvědomovali jejich původ. Kam sahají její kořeny?
Říká se, že toho, kdo vstane od štědrovečerní večeře, v dalším roce stihne smůla a možná dokonce i smrt. V dnešní době na tuto pověru prý věří více než 10% obyvatel a o Štědrém dnu ji dodržují. Může skutečně být vstávání od večeře nebezpečné?
V některých krajích se vypráví příběh sedláka, který si u sváteční tabule nechal naložit talíř slavnostní krmě a pak vstal, aby si dolil piva. Do roka prý tento nešťastník ležel na márách. Co ale dělat, když je opravdu nutné něco podat či přinést?
Existuje výjimka, kdy někdo může od večeře vstát. Tou výjimkou je obsluhující hospodyně, na ní se tato pověra nevztahuje.
VEČEŘE JE RITUÁL
Původní verze pověry ovšem tvrdí, že pokud někdo vstane od večeře dříve, než skončí všichni ostatní, budou v příštím roce jejich slepice zanášet. Až později se pověra přetvořila v mnohem zlověstnější.
V tomto datu naši předkové dříve slavili zimní slunovrat a vykonávali rituály spojené s úrodou v dalším roce. Štědrovečerní večeře tedy může být i přenesenou formou rituálu. Ten, kdo vstává, jej přeruší, což může mít neblahé následky.
