Jedná se o velmi starý lék ze střední Asie. Dochované psané zmínky o mumiu jsou více než 3000 let staré. První záznamy pocházejí z účetních knih tibetských lékařů, první ucelené informace o něm se objevují ve spisech z roku 558 př. n. l.
Jeho na pohled lepkavý povrch nenapovídá jeho údajnému komplexnímu léčivému působení na lidský organismus. Při dlouhodobém užívání prý ovšem dokáže zmírnit nejen únavu, ale také různé zdravotní obtíže a urychlit regeneraci tkání. Co vše opravdu umí tato látka, přezdívaná černé zlato?
Uvnitř jeskyně na jižním svahu jednoho z kopců ruského Kavkazu olizuje kamzík černou hmotu na stěně. Když se odněkud zdola blíží kroky mužů, zvíře otáčí hlavu a uhání pryč. Do jeskyně přicházejí tři muži pro substanci, na níž si před chvílí kamzík pochutnával.
Místa výskytu této tmavě zbarvené, polokapalné hmoty – mumia – zná jen několik zasvěcenců z rodin z blízkého okolí. Mumio se totiž vyskytuje především v jeskyních v určitých nadmořských výškách na svazích hor střední Asie.
Navíc zde musí být čistý vzduch a dostatek slunce. Přestože se rozhodně nejedná o kouzelný všelék, účinky mumia nás prý mohou překvapit. Co vše dokáže tato látka vyléčit a jaké jsou teorie vysvětlující její vznik? A proč její název, pocházející z řečtiny, znamená „tělo uchovávající“?
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
