Nacistická společnost Thule věřila v legendu, jež praví, že dávnou pravlastí Árijců je bájná země Thule kdesi na severu. Adolf Hitler (1889–1945) nejprve tuto jejich myšlenku sdílel, později ale začal být přesvědčen, že onou pravlastí je spíše Tibet.
Vůdce se tak začal o tuto zemi intenzivně zajímat. To s sebou přineslo i studium buddhismu. Hitler se tak později začal považovat za buddhistu a v duchu tohoto učení začal být vegetariánem. Alespoň to o sobě veřejně prohlašoval.
Někteří svědci z jeho blízkého okolí ale vypověděli, že Vůdce miloval bavorské klobásy, šunku, kaviár a játrové knedlíčky. Těch se údajně nezřekl nikdy. Dle Hitlerova vzoru přestal jíst maso i Heinrich Himmler (1900–1945).
Důstojníkům SS přímo podřízeným Hitlerovi bylo také nařízeno vegetariánství. Nakolik však svou nucenou dietu dodržovali, to není známo.
LIDÉ AŤ UMÍRAJÍ, ZVÍŘÁTKA NE!
Hitler údajně při příležitosti různých slavnostních setkání u jídla velice rád znechucoval ostatním lidem masné pokrmy vyprávěním o své návštěvě jakýchsi jatek na Ukrajině.
I v jiných životních situacích mu prý bylo trpících zvířat líto. Lidí ovšem už nikoli…
„Nesnášel jezení masa, protože to znamenalo smrt živého tvora. Odmítal, aby byli králík nebo pstruh obětováni pro jeho jídlo. Na stole povoloval pouze vejce…,“ vypověděl o Hitlerovi jeho přítel Léon Degrelle (1906–1994).
S vegetariánstvím měl Hitler své plány i po válce. Prohlašoval, že konzumace masa lidstvu jen škodí a po skončení bojů je nutné s tímto nešvarem skoncovat a radikálně změnit všeobecné složení stravy.
Historici se dodnes přou o to, jak to vlastně bylo s Hitlerovým vegetariánstvím. Kázal snad Vůdce vodu a pil přitom víno, jak se lidově říká, anebo si maso skutečně odříkal a zvěsti o párkových hodech na zapřenou jsou jen pomluvy?
