Pověst o Bludném Holanďanovi je legendou o přízračné lodi, na kterou mohou námořníci narazit zejména ve světových oceánech. Loď duchů by měla mít na stěžni holandskou, chcete-li nizozemskou vlajku. A co takhle Bludný Čech?
Pověst o Bludném Holaňďanovi může mít reálný základ v plavbě lodi kapitána van der Eckena (s přezdívkou Holanďan) z Indie do Amsterodamu v roce 1641. Kapitán lodi však propadl šílenství za vydatné pomoci kořalky, velení lodi nezvládl a ta se v bouři potopila.
Občas se pak nešťastná loď prý vrací na hladinu oceánů a moří jako Bludný Holanďan.
Skladatel i král
Velkou slávu přízračné lodi přinesla stejnojmenná opera skladatele Richarda Wagnera. Bludného Holanďana ovšem nehlásili pouze návštěvníci divadel, ale i pomazané hlavy. Anglický král Jiří V. se v roce 1881 plavil na lodi kolem Austrálie. I on byl svědkem zjevení tajemné lodi, která však po přiblížení zmizela.
Bludný Čech
Jak jsme na tom v našich zeměpisných šířkách? Dejte pozor například u Baťova kanálu u Uherského hradiště. Tam se takový Bludný Čech“ již v minulosti objevil. Jednalo se o neznámé plavidlo nesoucí na kovové konstrukci dřevěnou boudu.
Charakteristické pro něj byly zelené plováky. Našli jej tehdy pracovníci Státní plavební správy nad plavební komorou v Babicích.
Plavidlo nebylo ukotveno, nebylo na něm žádné označení ani informace o jeho majiteli. Bludného Čecha si tehdy vzala „do prádla“ i Policie ČR. Záhada vytrvale odolávala rozluštění.
Vzhledem k čilému turistickému ruchu v okolí Baťova kanálu nebylo vyloučeno, že Bludný Čech mohl v podvečerním šeru či mlhavém jitru řádně vyděsit i skupinu holandských, chcete-li nizozemských turistů.