Výraz tsunami vznikl spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna). Jedná se o dlouhou vlnu, která je na volném moři takřka nepostřehnutelná, ale na souš dokáže narazit silou apokalyptické vodní pěsti. Moře v naší republice nemáme. Jsem však před tsunami opravdu v bezpečí?
Hrozí vlny tsunami i ve vnitrozemí Evropy? Odpověď zní: ano. Důkazem jsou nejen historické události, ale i výsledky současného vědeckého bádání.
Vlny tsunami totiž může na rozlehlé vodní ploše (lhostejno, zda se jedná o moře nebo velké jezero či přehradní nádrž) iniciovat nejen zemětřesení, ale i rozsáhlý sesuv půdy. Těmito podmínkami a premisami disponuje i evropský kontinent.
Přehrady a jezera
V roce 1601 došlo v oblasti Lucernského jezera (dnešní Švýcarsko) k zemětřesení, které mělo za následek velké sesuvy půdy. Vlny tsunami o výšce čtyř metrů tehdy zabily 8 lidí.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.