O tajemných věžích mlčení se zmiňuje již řecký historik Hérodotos. Daleko od lidských obydlí stojící kruhové věže byly pro první Evropany, kteří se dostali do jejich blízkosti, šokem. Proč?
Věže mlčení byly postaveny v souladu se staroperským náboženským směrem zoroastrismem, jehož zakladatelem byl Zarathuštra. Toto učení se úspěšně šířilo do mnoha zemí, kde ho však později vytlačily křesťanství či islám.
Do současnosti je zoroastrismus aktivní například v Íránu či Indii. Podle učení Zarathuštry nemohou být lidské ostatky pohřbeny do země, ani spáleny. Jak naložit s mrtvým lidským tělem? Otázku řeší právě věž mlčení!
Pohřební rituál na vrcholu věže
Do horních částí věží jsou přenášena mrtvá těla a ponechána působení slunce, zejména však napospas dravým ptákům. Když se těla změní na sluncem vybělený skelet, jsou ostatky uloženy do jakési kostnice uvnitř věže.
Na evropské poměry nemyslitelný způsob pohřbu měl například v Persii i své praktické opodstatnění, protože klasický hřbitov s těly uloženými v zemi by blokoval možnou úrodnou půdu. Navíc by rozkladné procesy mohly kontaminovat vzácné zdroje vody. To v případ věží mlčení, postavených na odlehlých místech, nehrozilo.
Místo věží betonové hroby
V každém případě byl tento rituál „trnem v oku“ nejen evropským kolonizátorům, ale i muslimům, kteří začali v této oblasti dominovat.
Snaha pohřbívat podle učení zoroastrismu se však stále objevuje například v Indii, kde jsou dokonce chováni ve voliérách supi, jejichž úkolem je likvidace měkkých tkání lidských těl.
V Íránu bylo pohřbívání na vrcholy věží mlčení oficiálně zakázáno až v 50. letech minulého století. Naprostá většina věží mlčení je dnes nefunkční. Zoroasteriáni museli najít jiné řešení: těla jsou pohřbívána do klasických hrobových míst. Ta jsou ovšem pečlivě vybetonována, aby neznečistila posvátnou zemi.
