Armády, zejména ty světových mocností, většinu vzdušných setkání popírají. A pokud ne, alespoň se je pokouší shodit nebo předhazují vysvětlení, jimž se zdravý rozum zdráhá uvěřit.

Jedním z těch oblíbených jsou meteorologické balony, které posloužily například jako objasnění roswellského incidentu.

„K zpozorování dojde velmi často při jasném počasí těsně po západu slunce, kdy se pro pozorovatele již stmívá, zatímco balon ve velké výšce ještě osvětluje slunce.

Na obloze se jeví jako jasný světelný bod, někdy srovnatelný s jasností Venuše,“ popisuje ufolog a publicista Vladimír Šiška. „V dalekohledu pak pozorovatel může rozeznat kulatý tvar, jehož velikost se v řídkém vzduchu ve velké výšce podstatně zvětší.

Překvapení pak může být, když balon praskne. To bývá na konci jeho životnosti ve výši nad 30 km. Pozorovatel pak vidí jeho rozpad na několik padajících kusů a na místě oblak jakéhosi kouře.“ Je možné, že by se nechali zmást i zkušení piloti?

Utajené nové technologie

Protesty očitých svědků vůči oficiálním závěrům jsou sice hlasité, nicméně zůstávají nevyslyšeny. Někdy se však do věci vloží seriózní badatelé, kteří se z dostupných informací snaží nabídnout reálnější vysvětlení.

„Je možné, že určitou část námi zkoumaných pozorování UFO lze přičíst na vrub neznámé či utajované vojenské techniky,“ podotýká Šiška. Může jít například o přelety dronů či nově vyvíjených letounů.

Proti této hypotéze zejména během incidentů, kterých se účastní samotní vojenští piloti, však hovoří fakt, že samy armády vlastnictví takových stojů popírají a letové vlastnosti některých UFO jsou stále nedosažitelné.

Na druhou stranu, UFO a mlžení kolem jednotlivých případů může sloužit jako dokonalá zástěrka! Odvede totiž pozornost směrem k mimozemským hypotézám, což za určitých okolností může vojsku přijít vhod.

Neobvyklé atmosférické jevy?

V případě pozorování světelných koulí, které se pohybují neuvěřitelnou rychlostí, může jít o již zmíněný jev, který se vyskytuje v údolí Hessdalen. Tato světla lze někdy zachytit na radaru, jindy se jedná jen o vizuální kontakt.

Úkaz ještě není zcela objasněn, spadá však do kategorie zemských světel, na jejichž možnou podstatu upozornil poprvé v roce 1975 americký profesor Michael Persinger (*1945).

Ten si všiml, že se v blízkosti geologických zlomů ve zvýšené míře objevují častá pozorování UFO, a dokonce i Mariánských zjevení.

Není rovněž vyloučeno, že v atmosféře může za určitých okolností docházet k magnetickým anomáliím, jež jsou některé radary schopny zaznamenat. Tato hypotéza by byla uplatnitelná v případě tzv.

neviditelných fantomů, kdy jsou piloti naváděni na konkrétní bod, který však nedokáží zpozorovat nebo jej vnímají jen jako neurčité světlo. Teorii neobvyklých přírodních jevů neodporuje ani nedosažitelná rychlost některých objektů. Jindy navíc piloti jasně pozorují UFO pevného tvaru s obvykle kovovým vzhledem.

Přeludy či chyba techniky

Zmiňována bývá také možnost optických klamů, kterým podlehnou piloti letounů nebo chybně identifikovaná data z radarů. „Asi každému se někdy stalo, že se na okamžik podíval přímo do slunce.

Většinou naštěstí zafungují lidské reflexy a dotyčný člověk rychle zrak odvrátí,“ podává další možné vysvětlení ufolog.

„Podrážděné buňky sítnice jsou však ještě nějakou dobu neschopné normálně reagovat a před očima vidíme tmavou skvrnu.“ To by se mohlo stát pilotům, kteří jsou nuceni nečekaně manévrovat směrem do slunce. Proti oslnění by je však měly chránit brýle.

Ufologové se shodují, že stále existuje asi 5 % případů pozorování UFO, pro která zatím nelze najít uspokojivá vysvětlení. Mnohá svědectví nasvědčují tomu, že o daných 5 % mohou armády vědět bližší informace. Nejsou však v tomto ohledu sdílné.

Možná je to proto, že by poté byly nuceny přiznat svou slabost. Podle všeho totiž proti podobným vetřelcům nemají účinnou ochranu.