U výběžku české hranice s Rakouskem se nachází lokalita, kam mají být na přelomu let 1944 a 1945 nacisty sváženy záhadné bedny. Co odhalilo poválečné pátrání?
Hukot motoru nákladního automobilu utichá. Vůz zastavuje pod zalesněnou strání vrchu Myslivna. Vzápětí jeho posádka vytahuje z auta bedny a překládá je na koňský povoz.
Tyto věci prý možná končí v jeskyních a dutinách kopce, který stojí asi 20 kilometrů východně od Dolního Dvořiště.
„Podle neurčitých hlášení původního německého obyvatelstva bylo koncem roku 1944 a počátkem roku 1945 na místo přiváženo velké množství materiálu, který byl překládán na povozy a odvážen kamsi do hloubi lesa,“ popisuje okolnosti tajemné akce český spisovatel a badatel Jaroslav V. Mareš (*1977) v knize Nacistické poklady a StB.
Prostor celé operace střeží jednotky SS a Volkssturmu (německé lidové domobrany – pozn. red.). Podle vyprávění místních obyvatel mají tehdy pod dohledem Němců sovětští zajatci postavit v nedalekém lese velký betonový kryt. Co však měli nacisté v prostoru Myslivny ukrýt?
Co naznačuje zájem policie?
Má jít o „třaskavé“ materiály budějovického gestapa, nacistické zpravodajské služby SD, ale také o zlato a umělecké předměty! Bylo tomu tak? Podle Marešových zjištění má místo nacistického úkrytu označovat suchá jedle a silný buk.
Proč poválečné pátrání československých bezpečnostních složek ukáže, že se v okolním lese povaluje množství německé pěchotní munice? A to přesto, že jde o zapomenutou oblast, kudy na konci druhé světové války (1939–1945) nevedou žádné ústupové trasy Wehrmachtu?
O mystérium Myslivny se nejdříve v letech 1945 až 1951 zajímá Veřejná bezpečnost (tehdejší policie – pozn. red.). Po zařazení oblasti do pohraničního pásma zde v 50. letech 20. století pátrají členové československé pohraniční stráže.
A od roku 1964 má hledání pod palcem opět ministerstvo vnitra, společně s pohraničníky. O kauzu se však zajímá i StB. Státní bezpečnost o ní zavádí 4. ledna 1966 svazek č. 156 s krycím názvem „Poklad“. Že by na zkazkách o úkrytu cosi bylo?
Záhadné vrty, i zákaz vycházení!
„V rámci pátrání v roce 1955 byly na Myslivně nalezeny kameny se stopami vrtání, obalené vrstvou kvalitního betonu. Pohraničníci rovněž našli ve staré chatě pod vrcholem ruské nápisy,“ pokračuje Marešovo vyprávění.
Naznačuje to, že Němci, nebo jejich zajatci, zde opravdu cosi prováděli? Navíc se v říjnu 1964 podaří československým agentům získat zprostředkované svědectví, které se týká zaniklé obce Jiřice.
Na počátku roku 1945 dostávají její obyvatelé příkaz, aby měli po dvě noci zatemnělá okna a také mají zákaz vycházení! Je náhoda, že rozkaz dostanou v době, když jejich vesničkou do prostoru Myslivny projíždí kolona německých aut? Avšak není těch náhod již příliš mnoho?
A co přináší další hledání československých bezpečnostních složek, které v pohraničním prostoru probíhá nejméně do poloviny 70. let 20. století? Jde rozhodně o zajímavé čtení…
Kam zmizel svazek StB?
Z hledání na konci roku 1964 se dosud zachovalo hlášení plukovníka Klímy.
„Pracovní technická skupina spolu s orgány oddělení pohraniční stráže provedla důkladnou prohlídku terénu, vytipovala cca 40 zajímavých vhodných míst a zjistila řadu zatím nevysvětlených stop na stromech a v terénu,“ zní část této zprávy.
Pokračuje konstatováním Klímy, že vytipovaná místa jsou prověřována pomocí techniky (magnetickými vahami – pozn. red.).
Výsledek? V jednom místě je zjištěna výrazná magnetická anomálie! Naznačuje odchylka, že se zde může nacházet dutina s nacistickým úkrytem?
Podle hlášení má pátrání československých bezpečnostních složek dále postupovat na jaře 1965. Ale jak pokračovalo, zůstává nejisté.
Proč se objektový svazek č. 156 s krycím názvem „Poklad“ v archívech nedochoval a ztratil se? Jde o omyl, nebo musel navždy zmizet ze zcela jiných důvodů?
