21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Alchymista z ostrova „krvavého skla“
Alchymista z ostrova „krvavého skla“
od 2.1.2023
3.4tis
Na ostrově se nachází i bývalé královské letní sídlo. Zdroj foto: RThiele, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
365
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

V současnosti je Pfaueninsel – Paví ostrov oblíbeným výletním místem pro obyvatele Berlína. Minulost této lokality má však i velmi záhadné stránky popsané příběhem alchymisty Johanna Kunckela (1630-1703) a jeho „krvavého skla“.

Výrobky z rubínového skla. Zdroj foto: Schtone, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Alchymista a sklář Johann Kunckel. Zdroj obrázku: Hamburg State and University Library Carl von Ossietzky, Public domain, via Wikimedia Commons Kámen s nápisem upomínajícím na pobyt Johanna Kunckela na ostrově. Zdroj foto: Eisenacher, Public domain, via Wikimedia Commons Na ostrově se nachází i bývalé královské letní sídlo. Zdroj foto: RThiele, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Říční ostrov Pfaueninsel má rozlohu 67 hektarů. Původně se jmenoval Kaninchenwerder – Ostrov králíků, podle zdejší chovné stanice králíků, kterou zřídil kurfiřt Frederick William I. Braniborský.

V letech 1794-1797 zde byl pruským králem Fridrichem Vilémem II. postaven zámek sloužící jako elegantní šlechtické letní sídlo.

Alchymista a sklář Johann Kunckel. Zdroj obrázku: Hamburg State and University Library Carl von Ossietzky, Public domain, via Wikimedia Commons
Alchymista a sklář Johann Kunckel. Zdroj obrázku: Hamburg State and University Library Carl von Ossietzky, Public domain, via Wikimedia Commons

Rubínové sklo

Od roku 1685 buduje na ostrově sklářské provozy chemik a alchymista Johann Kunckel. Právě zde měl Kunckel objevit tajemství výroby „krvavého skla“. Jednalo se o velmi ceněné rubínové sklo. Dodejme, že rubínové sklo vzniká zabarvením pomocí chemických přísad.

Výsledná hmota je skutečně „krvavá“ a zahrnuje varianty odstínů od červeného po rudou. Vzácné rubínové sklo se používá především při výrobě dekorativních skleněných předmětů. Často je pro umocnění celkového dojmu zdobeno brusem, případně i zlatem a smaltem.

Výrobky z rubínového skla. Zdroj foto: Schtone, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Výrobky z rubínového skla. Zdroj foto: Schtone, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Černá magie

Ačkoli bylo působení Johanna Kunckela na Pavím ostrově relativně prozaické a jeho alchymistická dílna byla de facto experimentálním sklářským provozem, už jeho současníci se ostrovu vyhýbali.

Odrazovala je prý oblaka černého kouře, zápach chemikálií, tajemná zář sklářských pecí i samotná postava továrníka-alchymisty. Nelze se tak divit, že považovali Kunckela za čaroděje. Jemu se ovšem taková pověst velmi hodila.

Bylo to v zájmu uchránění výrobního tajemství rubínového skla. Současnost? Říká se, že duch alchymisty se stále po ostrově občas potuluje.

Kámen s nápisem upomínajícím na pobyt Johanna Kunckela na ostrově. Zdroj foto: Eisenacher, Public domain, via Wikimedia Commons
Kámen s nápisem upomínajícím na pobyt Johanna Kunckela na ostrově. Zdroj foto: Eisenacher, Public domain, via Wikimedia Commons

Prý zde kromě hledání sklářských inovací experimentoval i s praktikami černé magie. I proto se mu Pfaueninsel měl stát osudným. Svědkové jej popisují jako černou postavu se zářícíma červenýma očima.

Kunckelův přízrak se s německou přesností zjevuje zásadně až po půlnoci. Do té doby vás vyleká maximálně křik stejně vyplašených pávů…

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 959
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.4tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.7tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.2tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz