Říká se, že antika byla kolébkou lidstva. Navíc, starověcí myslitelé již z této pomyslné kolébky přemýšlivě hleděli tam nahoru, do vesmíru. Co tam viděli, jaké myšlenky jim při pohledu na hvězdnatou oblohu táhly hlavou?
Filozofické školy v antickém Řecku se nebránily spekulacím o možnostech mimozemského života. Již ve čtvrtém století před naším letopočtem jsou doloženy úvahy o tom, že ve vesmíru mohou žít bytosti podobné lidem.
![Možnost života ve vesmíru zmiňoval ve svých dílech i římský básník Titus Lucretius Carus (94 př. n. l. – 55 př. n. l.). Zdroj obrázku: Lucretius Carus, Titus, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/5-6.jpg)
Úvaha o pšeničném klasu
Filozofové Démokritos a Epikúros například dospěli k závěru, že vesmír vznikl jako důsledek srážky atomů. Podle nich bylo velmi pravděpodobné, že kdesi ve vesmíru existují i další obydlené světy. Pak zde byl ještě jistý Metrodorus z Lampascu, žák Epikúra. Metrodorus vyslovil originální myšlenku, jako přirovnání použil pšeničný lán.
![Filozof Epikúros (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) považoval existenci mimozemské civilizace za mimořádně pravděpodobnou. Zdroj foto: Palazzo Massimo alle Terme, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/4-27.jpg)
Prý existence našeho světa, jako jediného obydleného, odporuje pohledu na takový lán pšenice. Bylo by to stejné, jako by na tomto poli vyrostl pouze jeden jediný klas…
![Filozof Démokritos hledal již ve čtvrtém století před naším letopočtem ve vesmíru možné analogie k pozemskému životu. Zdroj obrázku: Circle of Jan Cossiers, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/1-768x991.jpeg)
Astraios, posel z hvězd?
Našli bychom ve starověkém Řecku nějaký pramen, který by nás informoval o setkání antického člověka s mimozemšťanem? Mnozí jsou přesvědčeni, že popis blízkého setkání může obsahovat román z druhého století našeho letopočtu, jehož autorem byl Antonius Diogenes.
![Metrodorus z Lampascu (331 př. n. l. – 278 př. n. l.) viděl život na zemi jako pšeničný klas. Ten také nevyroste na poli osamocený. Zdroj obrázku: Carole Raddato, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2022/12/3-28-768x579.jpg)
V románu je zmíněn chlapec jménem Astraios, v překladu doslova chlapec „z hvězd“. Dítě s mimořádnými schopnostmi bylo nalezeno opuštěné a hledící k obloze. V románu jej později vychovával sám filozof Pythagoras. Byl Astraios mimozemského původu?
Bylo cílem jeho pozemské mise předání znalostí lidstvu, které do vesmíru hledělo zkoumavýma očima již z antické kolébky? Ve světle toho mocného proudu znalostí, dovedností a myšlenek, které nám předala antika, by se chtělo souhlasně pokývat hlavou, co říkáte?!