Na jedné z portugalských plachetnic postává astronom a mořeplavec Martin z Čech. Pravou rukou si stíní oči a hledí do dáli. V roce 1483 se totiž vydává na dlouhou námořní výpravu. „Země! Země na obzoru!“ rozlehne se náhle palubou.

Hlídka ve strážním koši totiž právě na obzoru spatřila kus pevniny. Jde snad o Ameriku, jak se někteří domnívají?

O tom, kdo jako první vkročil na americkou pevninu, se dodnes vedou ostré spory. Za objevitele Nového světa je většinou považován Kryštof Kolumbus (1451–1506). Historici ale možná budou muset brzy začít s přepisováním učebnic.

Zdá se totiž, že janovského mořeplavce někdo o celých devět let předstihl. Lze to alespoň vyvozovat z tajemné poznámky na straně číslo 285 v Norimberské kronice, sepsané na sklonku 15. století.

„Martin Behaim se plavil přes moře na jih od rovníku, kde objevil Novou zem, jež byla dosud Evropanům neznámá,“ dočítáme se v ní. Stát se tak mělo přitom už v roce 1483! A co je pro nás snad ještě zajímavější, onen mořeplavec měl pocházet z české kotliny. Že tomu tak možná opravdu bylo, navíc naznačuje řada důkazů.

Pozve ho sám král

V roce 1483 poslal Benhaimovi, jehož původ lze dostopovat do Českého Krumlova, list sám portugalský král Jan II. (1455–1495), který ho pozval k sobě na dvůr, kde se měl konat koncil věnovaný námořní navigaci vedený židovským astronomem Abrahamem Zacutem (1452–1515).

On královu nabídku nadšeně přijímá a odcestuje do Lisabonu v Portugalsku.

Zde se má také potkat s janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem. Podle španělského historika Antonia de Herrery (1549–1626) si ten nechává dokonce od českého učence radit.

Když ho informuje o svém plánu dosáhnout plavbou na západ indického pobřeží, „dostal potvrzení svého úmyslu od Martina Behaima, astronoma velkého úsudku,“ uvádí Herrery.

Pasuje ho na rytíře

18. února roku 1485povýší Jan II. českého rodáka na rytíře. Důvody, které ho k tomuto kroku vedly, jsou dodnes obestřeny tajemstvím. Takové pocty se totiž od Jana II. dočkal jen málokdo. Behaim však ano. Proč?

„Martin Behaim se plavil přes moře na jih od rovníku, kde objevil Novou zem, jež byla dosud Evropanům neznámá,“ dočítáme se na listu číslo 285 Norimberské kroniky.

Ke břehům Ameriky má přitom českokrumlovský rodák podle tohoto dokumentu přirazit již v roce 1483, tedy o devět let dříve, než se na svou slavnou cestu vypraví Kryštof Kolumbus. Ačkoli se může zdát tato zpráva jako neskutečná a smyšlená, může být pravdivá.

V Portugalsku se totiž z Behaima skutečně stal mořeplavec.

Krátce po jeho příjezdu do Lisabonu v roce 1483 navíc z přístavu vyplula flotila lodí, kterou vedl kapitán Diogo Cão (asi 1452–1486), kterého kronika zmiňuje jako spoluobjevitele Ameriky.

Co navíc víme zcela bezpečně, je to, že Behaim se o dva roky později účastní další Cãovy námořní výpravy kolem afrického pobřeží, během níž objeví Namibii.

Podle některých historiků proto nelze vyloučit, že Behaima a Cãoa v roce 1483 zanesl mořský proud až ke břehům Brazílie.

Vyrobí záhadný glóbus

Ve svitu několika zapálených svic je možné spatřit nejnovější Behaimovo dílo, jež mu zajistí proslulost po celém světě. Jde o zemský glóbus, který astronom a mořeplavec vytvořil po svém návratu do Norimberku v roce 1492 na zakázku pro zdejší městskou radu.

„Budu mu říkat Erdapfel, tedy zemské jablko,“ říká si Behaim, když si prohlíží úchvatné kresby na jeho plášti, které vytvořil malíř Georg Glockendon (†1514).

Ačkoli jeho glóbus není úplně prvním na světě, pyšní se dnes titulem nejstarší dochovaný zemský glóbus. Pozornost badatelů navíc poutá tím, že jsou na něm v Atlantském oceánu zakreslené dva neexistující ostrovy – Aulitia a sv. Brandon.

Podle některých názorů lze i z toho vyvozovat, že Behaim v Americe přece jen byl! Portugalský král Jan II. s rozvahou podepisuje Tordesillaskou smlouvu, známou také jako smlouva o rozdělení světa. Ta v roce 1494 ustanoví čáru rozdělující svět na dvě části.

Zatímco všechna území na západ od ní mají připadnout Španělsku, ty na východ má naopak získat Portugalsko. Dodnes je přitom záhadou, proč ji Jan II. podepsal. Smlouva totiž pro jeho království vypadala na první pohled velmi nevýhodně.

„Jediné racionální vysvětlení, proč Jan II. vyslovil se smlouvou souhlas, je to, že už tehdy věděl o existenci Brazílie,“ myslí si současný americký historik John A. Crow.

I to tedy nahrává domněnce, že do Ameriky nedorazil jako první Kolumbus, ale Martin Behaim. Jak to bylo doopravdy?