Zejména z vyprávění Karla Maye známe tradice kočovných indiánských kmenů, které obývaly určité území, na kterém se často stěhovaly z místa na místo. Už dávno před známými Apači, Komanči a dalšími však na území dnešních Spojených států žili Indiáni, kteří si za svá obydlí zvolili ve skalách vystavená puebla.

Anasaziové je však nečekaně opustili a už nikdy se do nich nevrátili. Proč?

Z KOČOVNÍKŮ V OBYVATELE SKAL

Anasaziové se soustředili především kolem dnešní oblasti Utahu, Arizony, Colorada a Nového Mexika. Nejstarší Anasaziové byli kočovnými lovci a sběrači, ale později začali pěstovat plodiny a stavět stálá obydlí.

Od roku 1200 př. n. l. až do počátku nového tisíciletí se stále více spoléhali na pěstování kukuřice a dýní v zahradách. Přibližně od roku 50 př. n. l. do roku 500 n. l. si tato kulturní skupina stavěla mělké jámové domy, většinou postavené pod zemí, obložené kameny a se střechami, které držely svislé trámy kryté blátem a větvemi.

Četné osady z této doby byly roztroušeny po kaňonech a mezích Utahu, Arizony, Colorada a Nového Mexika a obvykle se skládaly z tuctu nebo více staveb.

V letech 1160 až 1340 se začala objevovat velká puebla a další skalní obydlí. V této době vznikaly skalní vesnice v národním parku Mesa Verde v Coloradu a v národním památníku Navajo v Arizoně. Zde obydlí tvořila velká společná obydlí postavená na římsách stěn kaňonů a plochých vrcholcích.

Staří Puebloané se v době útoku na své vyvýšené body stahovali, aby se mohli dobře bránit proti agresivním kmenům, jako byli Navahové.

PROČ SE NEVRÁTILI?

Od 14. století však své původní vesnice v oblasti čtyř jihoamerických států opustili, ačkoli další puebla jižněji byla nadále obývána. V mnohých z těchto osad byly později nalezeny hliněné nádoby, košíky a další náčiní, což nasvědčuje tomu, že se obyvatelé hodlali vrátit.

Kam tedy odešli a proč?

O tom existuje několik teorií. Z geologických změn dnes jsme schopni vyčíst, že celou oblast v té době zasáhlo úmorné sucho. Dalšími příčinami mohla být sopečná zima způsobená erupcí a další klimatické výkyvy a je známo, že oblast byla vystavena opakovaným útokům Apačů a Navahů, kteří mohli Anasazie postupně vytlačit.

Civilizace Anasaziů je patrně nejznámější díky svým obydlím z cihel a pískovce postaveným podél skalních stěn, z nichž k nejzachovalejším patří skalní dům v národním památníku Mesa Verde v Coloradu, a pětipatrový „obytný dům“ s 800 místnostmi v národním historickém parku Chaco Cultural v Novém Mexiku.

Umění Anasaziů, kteří dávno před moderními architekty dokázali vybudovat takové stavby, dodnes vzbuzuje úctu.