Velikonoce jsou jistě tím nejlepším časem pro připomínku velké záhady, kterou odstartovala popularizace údajné hrobky Svaté rodiny nalezené v jeruzalémské čtvrti Talpiot.
Pokud by však opravdu byl nalezen Ježíšův hrob i s jeho kosterními pozůstatky, bylo by to s jeho vzkříšením poněkud problematické. Ohrožuje archeologie základy křesťanské víry?
V roce 2007 natáčí oscarový režisér James Cameron zajímavý a hojně diskutovaný dokument.
Týká se archeologického nálezu, který byl učiněný v jeruzalémské čtvrti Talpiot v roce 1980. Hrobku vytesanou ve skále tehdy zkoumal archeologický tým z jeruzalémského Rockefellerova muzea. Jednalo o hrob z doby vlády krále Heroda Velikého.

Skalní hrobka
V hrobce bylo nalezeno deset osuárií, což byly kamenné schránky, které sloužily k uchování kostí zemřelých. Několik osuárií zároveň neslo jména pohřbených. Objevila se zde i jména, které byla později přiřazena k členům Svaté rodiny.
Marie Magdalská, Ježíš – syn Josefův, Jehuda – syn Ježíšův. Závěr, který bylo z takového nálezu možné učinit, doslova otřásal základy křesťanství.
Ježíš byl normální člověk, jehož ostatky byly uloženy v hrobce po boku dalších členů jeho rodiny, kterou tvořila manželka Marie Magdalská a syn Jehuda.

Příliš mnoho Ježíšů
I největší kritici teorie, že byla nalezena rodinná hrobka Ježíše Krista, uznali autentičnost nápisu, jenž sděloval, že v osuáriu jsou ostatky Ježíše, syna Josefa. Akceptována byla i datace nálezu, která jej skutečně řadila do doby života Ježíše Krista.
Odmítnuta ovšem byla skutečnost, že zde pohřbený Ježíš je totožný s Ježíšem Kristem, k jehož učení se v současnosti hlásí dvě miliardy křesťanů. Samotný nápis prý nemůže být důkazem, protože Ježíš i Josef byla tehdy velmi frekventovaná jména.
Zkrátka a dobře, v komunitě bylo příliš mnoho Ježíšů a Josefů. Podle učiněných nálezů je odhadováno, že pětina mužů se v době Ježíše Krista jmenovala Josef nebo Ježíš.

Rovněž se objevily pochybnosti, zda je správné jedno z nalezených osuárií označovat jako schránku s ostatky Marie Magdalské, údajné Ježíšovy manželky. Schránka totiž nesla nápis Mara Mariamene. Jméno Mara lze totiž přeložit jako Marta, nikoli jako Marie.
Objevila se též argumentace, že v tehdejší době bylo obvyklé doplňovat jméno i místem původu dotyčného. Ježíš pocházel z Nazaretu. Pokud by byl pohřbený v Jeruzalémě, byl by jeho rodový původ doplněn i o Nazaret. Nápis na osuáriu by pravděpodobně zněl Ježíš Nazaretský, syn Josefův.

Epilog
V současnosti je hrobka v jeruzalémské čtvrti Talpiot „zapečetěna“ vrstvou betonu. Pro někoho je to i dobře.
To, co by se mohlo dostat z této prosté podzemní místnosti na povrch, by ohrozilo celou podstatu křesťanských Velikonoc spojených s příběhem zmrtvýchvstání. A opravdu nejde jen o nějaké ty sváteční dny pracovního klidu v kalendáři.
Pokud by kosti zde nalezené byly ostatky Ježíše Krista, vkrádají se na mysl slova, která použil Pilát Pontský, když ukazoval zmučeného Ježíše davu. Ecce Homo – Ejhle, člověk. Osuárium s lidskými ostatky. Nápis Ježíš, syn Josefův. Bůh? Člověk!