Skip to content

Antický počítač: Odkud tvůrci čerpali geniální dovednosti?

Je pravda, že člověk na počátku 21. století svými vynálezy daleko překonává všechny předchozí generace? Záhadný přístroj nalezený v mořských hlubinách nedaleko řeckého ostrova Antikythéra je starý přes 2000 let a svou geniální koncepcí i přesným technickým provedením je až příliš dokonalý. Kde získali jeho dávní tvůrci tak výjimečné dovednosti?

Posádka lodi kapitána DEMETRIOSE CONDOSE na jaře roku 1900 nemá příliš důvodů k optimismu. Vzhledem k nepřízni počasí se koráb musí ukrýt v přístavu ostrova Antikythéra v Egejském moři. Nucenou přestávku si námořníci krátí potápěním – když není možné vyplout, snad se podaří nasbírat dostatečný počet mořských hub. Výtěžek z jejich prodeje by mohl nahradit ztrátu způsobenou zpožděním. V hloubce 42 metrů potápěči nalézají vrak antické lodi a v něm kromě bronzových a mramorových soch také několik úlomků kamene, z nichž k překvapení všech vyčnívají ozubená kolečka. Něco takového by mohlo vynést více než mořské houby! Nález putuje k významnému řeckému archeologovi VALERIOVI STAISOVI (1857 – 1923). Toho čeká šok, jaký už nezažije po celý zbytek své kariéry!

NOČNÍ MŮRA VĚDY

Na sedm desítek úlomků jakéhosi složitého mechanismu včetně pozůstatků dřevěné schránky se stává noční můrou vědy: účel zařízení nikdo z přivolaných odborníků nedokáže vysvětlit. Snahu o pochopení tajemného přístroje komplikuje i nezpochybnitelná analýza pozůstatků vraku: loď u Antikythéry ztroskotala někdy kolem roku 60 před naším letopočtem. Odborníci krčí rameny – v té době by podle všech našich vědeckých poznatků podobný aparát rozhodně neměl existovat. Jak dokázali Řekové vytvořit tak složité zařízení? A jsou právě oni skutečnými konstruktéry přístroje?

Sedm desítek úlomků složených v celek se jeví jako součást jakéhosi složitého mechanismu, jehož účel nikdo z přivolaných odborníků nedovede vysvětlit.

PŘÍSTROJ Z JINÉ DOBY

Složením jednotlivých fragmentů se daří stanovit počet ozubených koleček na 37 a rozpoznat také, kolik zubů každé z nich přibližně mělo. Podivuhodný aparát nese na svém povrchu číselníky jako na hodinách – jeden na přední straně, dva na straně zadní – a systém ozubených koleček uvnitř na první pohled připomíná hodinové mechanismy největších mistrů 18. století. Pokud by přístroj byl pouhým hodinovým strojkem, i tak by znamenal převrat v našem pohledu na historii a na antické technologie. Uspořádání koleček na otočném panelu ale rozhodně obyčejné hodiny nepřipomíná. Zdá se, že aparát je něčím víc. Jaký účel mělo zařízení, které podle našich poznatků prostě nezapadalo do své doby?

ASTRONOMICKÝ KALENDÁŘ?

Někteří badatelé přicházejí s názorem, že se může jednat o malé kapesní planetárium. Říká se, že i sám ARCHIMÉDES (287 – 212 př. n. l.) jedno takové vyrobil. Bylo prý poháněno vodní energií a zobrazovalo pohyby hvězd na obloze. Podle jiných názorů šlo o nějaký navigační přístroj připomínající astroláb používaný k určování poloh Slunce a hvězd. Po zevrubném zkoumání je nakonec přístroj označen za astronomický kalendář spolehlivě předpovídající postavení Slunce a hvězd, zaznamenávající fáze Měsíce a předpovídající jeho zatmění. Kolik mravenčí práce bylo třeba k sestavení tak přesného zařízení? A byl to opravdu astronomický kalendář?

BYL AUTOREM HVĚZDÁŘ?

Na všech dostupných plochách skříňky jsou řecké nápisy popisující pravděpodobně operace, které je přístroj schopen provádět. Písmena jsou bohužel téměř zničena dlouhým pobytem v mořské vodě, takže znalci s jejich identifikací postupují jen velice pomalu. Odborník na starověké texty BENJAMIN DEAN MERITT (1899 – 1989) nicméně potvrdil, že nápisy vznikly v prvním století před naším letopočtem. Odpovídají tomu některá rozluštěná slova a jejich tehdejší smysl. Nejrozsáhlejší část textu se například shoduje s astronomickým kalendářem zvaným parapegma, jaký známe z díla řeckého hvězdáře GEMINA. Ten v prvním století před naším letopočtem mimo jiné dokázal, že Měsíc svítí odrazem slunečních paprsků. Sám Geminus bývá někdy považován za autora podivuhodného aparátu. Ale mohl mít antický astronom technické znalosti, které o tisíc let předběhly svou dobu? Kdo mu radil při vývoji převratného vynálezu?

KDO CHTĚL SLEDOVAT PLANETY?

Číselník na přední straně skříňky má dvě stupnice obsahující znamení zvěrokruhu a jednotlivé měsíce roku. Zdá se, že jedna ručička na něm ukazovala pohyb Slunce. Další ručičky podle všeho zaznamenávaly postavení hvězd a souhvězdí během celého roku. Zadní číselníky jsou méně zachované, nicméně po dlouhých rozborech experti usuzují, že ručičky toho spodního ukazovaly fáze Měsíce. Horní číselník patrně obdobně zaznamenával pohyby známých planet – Merkuru, Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu. Pokud to tak je, komu sloužily údaje o pohybech planet?

OBLOHA NA LAVICI SVĚDKŮ

Astronomické detaily umožnily vědcům stanovit poměrně přesné datum vyrobení přístroje. Vzhledem k nastavení ciferníků se zdá, že zachycují situaci na obloze, jaká nastala v roce 80 př. n. l.

Stejná konstelace vznikla také v roce 200 př. n. l, ale pokud by přístroj zaznamenával tento rok, musel by být v době potopení lodi už asi 140 let starý, čemuž stupeň opotřebení nenasvědčuje. Hvězdy se pak do potřebného postavení seřadily opět až v roce 40 našeho letopočtu – tou dobou už ale vrak dávno spočíval na dně Egejského moře.

Byl nalezený mechanismus vodou poháněné planetárium, navigátor nebo astronomický kalendář?

INSPIRACE Z JINÝCH SVĚTŮ?

Podle expertů je přístroj z Antikythéry nejsložitějším mechanismem z období antického Řecka a Říma a prvním zařízením v historii, které používá ozubená kolečka. „Toto výjimečně sofistikované dílo překonává i katedrální hodiny, které vznikaly o celé tisíciletí později,“ tvrdí britský expert na astronomické přístroje z univerzity v Oxfordu STEPHEN JOHNSON.

Největší překvapení ale přichystal odborníkům diferenciální převod (umožňuje různou rychlost otáčení jednotlivých koleček – pozn. red.), jehož princip byl patentován až v 19. století. Tajemný konstruktér tedy předběhl dobu o 2000 let. Stačily mu znalosti běžné v antice, nebo měl k dispozici jiné zdroje inspirace? V této souvislosti se spekuluje o odkazu dávné atlantské civilizace nebo o vlivu kohosi, kdo nepochází z tohoto světa.

CENNĚJŠÍ NEŽ MONA LISA

V roce 1958 začíná přístroj zkoumat americký historik DEREK J. DE SOLLA PRICE (1922 –1983) z americké univerzity Yale. „Všechno, co víme o vědě a technologii antiky, nasvědčuje tomu, že takové zařízení prostě nemohlo existovat,“říká. Ale opak je pravdou – existovalo. V současnosti je k dispozici již několik funkčních replik mechanismu z Antikythéry, které pořídili například australský počítačový odborník ALLAN GEORGE BROMLEY (1947 – 2002) nebo MICHAEL WRIGHT z londýnského Muzea vědy, který výsledky svého zkoumání publikoval v listopadu 2006 v časopise Nature. Vědecký tým z univerzity v britském Cardiffu pod vedením MICHAELA EDMUNDSE zase pořídil unikátní trojrozměrný obraz přístroje. „Myslím si, že tento mechanismus je pro historii lidstva cennější než Mona Lisa,“ prohlašuje Edmunds.

„Všechno, co víme o vědě a technologii antiky, nasvědčuje tomu, že takové zařízení prostě nemohlo existovat,“ řekl o unikátním objevu americký historik Derek J. de Solla Price.

ŽÁDNÉ PŘEDTÍM ANI POTOM

Před vytvořením každého složitého díla vzniká řada jednodušších prototypů. Kam se ale v tomto případě poděly? Je snad mechanismus z Antikythéry výsledkem jediného výjimečného vzedmutí tvůrčího génia? A proč Řekové nepostavili další podobné přístroje? Historie techniky se mohla ubírat zcela jiným směrem a vývoj moderních technologií by se o celá staletí urychlil.„Je to stejné, jako kdyby naši vzdálení potomci po tisíciletích vykopali jeden ze současných vysokorychlostních vlaků, ale nenašli žádný jiný vlak lidské historie,“ tvrdí FRANÇOIS CHARETTE, působící na mnichovské univerzitě. Pro mnohé tak vůbec není nepřijatelná odvážná myšlenka, že kdosi pouze okopíroval přístroj vytvořený mnohem pokročilejší civilizací.

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vědci rozluštili záhadu pouštního města Palmýra: Zásobily ho četné vodní nádrže!
epochalnisvet.cz

Vědci rozluštili záhadu pouštního...

Několik chrámů, dlouhá kolonáda, tržiště s...
Showroom s luxusní audiotechnikou v centru Prahy
iluxus.cz

Showroom s luxusní...

Na prestižní adrese v Dušní ulici v blízkosti...
Náš vesmír umírá…
epochalnisvet.cz

Náš vesmír umírá…

Jak je na tom náš vesmír se silami? Není to žádná...
Projekt NASA: Jak šel čas s první kosmickou agenturou světa?
epochaplus.cz

Projekt NASA: Jak šel čas s...

V roce 1958 podepisuje americký prezident...
Mírová konference v Paříži: vítězství či porážka?
21stoleti.cz

Mírová konference v Paříži:...

Skoro nepředstavitelné se zdá, že celý rok trvala...
V tropickém skleníku v Olomouci vykvetl vzácný leknín
21stoleti.cz

V tropickém skleníku v...

V tropickém skleníku Výstaviště Flora Olomouc...
Jitka Čvančarová: Neumí se oblékat
nasehvezdy.cz

Jitka Čvančarová: Neumí se...

Z kritiky si nic nedělá. A ze svého hojně...
Dobrá zpráva pro milovníky černé kávy!
21stoleti.cz

Dobrá zpráva pro milovníky...

Jeden šálek černé kávy po ránu je podle vědců...
Víc hlav víc ví: Pole amerických velikánů
epochaplus.cz

Víc hlav víc ví: Pole...

Má jít o úctyhodnou připomínku jejich nehynoucí slávy,...
Variabilní hráči
rezidenceonline.cz

Variabilní hráči

Koupelnový nábytek lze sestavit buď z...
Krimi z Itálie: Hrůza čeká ve sklepě
epochaplus.cz

Krimi z Itálie: Hrůza čeká...

„Všiml sis, jak ten malý kluk hrozně...
Staročeský pražský biftek
nasehvezdy.cz

Staročeský pražský biftek

Pražský biftek je králem mezi bifteky a...