V celé řadě starých příběhů z dávných dob často nalézáme prvky, které jakoby nepatřily do tehdejší civilizace. Tyto příběhy jsou nejprve přenášeny ústním podáním a teprve později zaznamenány. Samozřejmě jde o popisy poplatné tehdejší úrovni a tak se lidé setkávají například se svými bohy, sestupující na zem v létajících korábech apod.

Ti jim často pomáhají jak technickými prostředky v jejich rozvoji, tak i v případě válečných konfliktů. Takže mimozemšťané, ale v tehdejším pojetí. I když jsou některé zaznamenané události staré tisíce let, mohou tyto texty přinášet svědectví o úžasných věcech, které se kdysi odehrály.

A jsou popisovány optikou tehdejší doby, tj. doplněné a opředené různými mýty a pověstmi. Tak namátkou, zprávy o těchto různých událostech můžeme najít i v nejstarších indických eposech, Mahábháratě a Rámájaně.

Mahábhárata Mahábhárata, v doslovném znění Velké vyprávění o Bháratovcích, je spolu s Rámajánou jedním z hlavních staroindických eposů a posvátnou knihou. To proto, že jednou z postav Mahábháraty je Krišna, a tak je celý text tradičně považován za posvátný.

Texty tvoří dohromady více než 110 000 dvojverší rozdělených do 18 knih. Tento rozsah je také řadí k nejdelším básním na světě a jsou asi osmkrát rozsáhlejší, než známý řecký epos Ilias a Odyssea.

Jádrem příběhu je zřejmě skutečná historická událost z počátku 1. tisíciletí př. n. l. Jde o bratrovražednou válku Pánduovců a Kuruovců, dvou spřízněných rodů, odvozujících svůj původ od legendárního krále Bharaty.

Ale kniha je doprovázena celou řadou dalších, nesouvisejících událostí, mýtů, legend a faktů. A tak obsahují i svědectví o události, která poznamenala tehdejší civilizaci.

Obsahují staré hindské texty svědectví o explozi jaderné bomby?

Nejlépe asi o této události hovoří samotný text:

Gurkha ve své rychlé a mocné vimaně spěchal proti třem městům Vrishisů a Andhakasů a vystřelil proti nim jediný šíp, nabitý mocí celého vesmíru.

Poté se žhnoucí oblak kouře a ohně, jasný jako deset tisíc sluncí, vzedmul v celé své nádheře.

Byla to neznámá zbraň, železný blesk, obrovský posel smrti, který proměnil celou rasu Vrishnisů a Andhakasů v prach.

Těla byla tak spálena, že nebylo možné je od sebe rozeznat.

Vlasy a nehty jim vypadaly, keramika se tříštila bez zjevné příčiny a ptáci zběleli.

Historik Kisari Mohan Ganguli tvrdí, že Mahábhárata a Rámájana popisují velké jaderné výbuchy, silnější, než bomby na Hirošimu a Nagasaki.

A zajímavá byla i odpověď doktora Roberta Oppenheimera, jednoho z otců atomové bomby z konce druhé světové války. Na dotaz, zda první odpálená jaderná bomba byla ta, která explodovala v Alamogordu, prý odpověděl:

„No… ano, v moderních dobách samozřejmě ano.“ Alamogordo je město v americkém státě Nové Mexiko. Nedaleko města proběhl 16. července 1945 první test jaderné zbraně v historii, nazvané Trinity.