Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Na první pohled jen rozpadající se kostel na zapomenutém kopci. Uvnitř ale někdo sedí. Desítky postav v tichu hledí k oltáři, nehnutě, bez tváře. A právě tady začíná příběh, který balancuje mezi uměním, historií a něčím, co si lidé vysvětlují jen velmi těžko. Kostel sv. Jiří stojí v malé vesnici Luková, která je částí města Manětín, zhruba 30 km severně od Plzně v Plzeňském kraji. Vcházíte dovn

Na první pohled renesanční krása, arkády, klidný park. Jenže jakmile projdete branou, něco se změní. Ticho tu není uklidňující, je těžké. Jako by se mezi zdmi stále držel šepot těch, kteří tu kdysi čekali na rozsudek. A často i na smrt. V interiérech zámku Velké Losiny vás sevře pocit, že čas tu neplyne rovnoměrně. Chlad se drží u kamenných stěn, kroky zní příliš hlasitě a některé místnosti půs

Na českých hradech a zámcích se po staletí šeptá o tajemné Bílé paní, éterické postavě v dlouhém šatu, která se zjevuje v tichých chodbách i zámeckých komnatách. Někdy varuje před neštěstím, jindy jen tiše bloudí minulostí. Kde ji můžete „potkat“ i dnes? Na jihočeském hradě Rožmberk má Bílá paní své nejslavnější působiště. Legenda ji spojuje s Perchtou z Rožmberka, šlechtičnou, která prožila ne

O životě krutého nacisty vypráví nespočet knih a filmů. Může se tedy zdát, že o něm víme vše. Ale nic není vzdálenější pravdě! Jedno z mystérií jeho života souvisí i s naší zemí. Mohl mít Adolf Hitler částečně české kořeny? Tlumené světlo lampy odhaluje obrysy nábytku a několik postav, sedících kolem

Záhadologové a autoři, kteří se pohybují na pomezí folkloru, historie a „mysteria“ se na Bílou paní dívají trochu jinak než běžní historici. Neberou ji jen jako literární legendu, ale jako tzv. „reziduální jev kolektivní paměti. Jde tedy o stopu skutečné historické osoby (Perchty z Rožmberka), která se v lidovém vyprávění proměnila v opakující se „přízrak“ vázaný na konkrétní místa. V záhadolog

Občas se mezi českými záhadami objeví příběh, který zní až příliš dobře na to, aby byl pravdivý. Zmizelý pilot, beze stop, bez trosek, bez vysvětlení. Jenže právě tady začíná být tahle „záhada“ podezřele zajímavá, protože čím víc ji zkoumáte, tím víc se rozpadá pod rukama. Příběh o pilotovi Janu Světlíkovi se šíří hlavně internetem a různými seznamy záhad. Scénář je lákavý: zkušený český pilot

Na dvoře habsburského císaře Rudolfa II. to dlouho vře. Edward Kelley drží zázračnými elixíry, sliby zlata i tajemnými pokusy drží v napětí samotného panovníka. Jenže když se víra změní v pochybnosti, přichází okamžik, kdy se z miláčka dvora stává vězeň. V potemnělé pracovně na Pražském hradě hoří svíce. Edward Kelley (1555–1597) se sklání nad baňkou, tekutina v ní podivně mění barvu. „Vidíte,

Touha proměnit obyčejné kovy ve zlato provází lidstvo po staletí. Alchymisté věří, že drží klíč k tajemství bohatství i nesmrtelnosti. Dnes jejich sny zkoumá moderní věda a odpověď je překvapivější, než bychom čekali. Alchymisté ve středověku a raném novověku pracují v polotemných laboratořích plných křivulí, pecí a záhadných symbolů. Hledají takzvaný kámen mudrců, látku, která má údajně proměn

Jsou místa, kde je ticho uklidňující. A pak jsou místa, kde je ticho… podezřelé. Ďáblova kazatelna patří přesně do té druhé kategorie. Stačí pár kroků mezi skalami a člověk má pocit, že sem nepatří, jako by tu něco kdysi stálo, mluvilo… a možná pořád čeká. V Česku se název „Ďáblova“ nebo „Čertova kazatelna“ objevuje na více místech, ale jedno z nejznámějších leží u Plzně, v oblasti Radčic. Jde