Nemusí ležet v egyptské pyramidě, aby přežili staletí. Některá těla v českých kryptách zůstávají překvapivě zachovalá i stovky let po smrti. Nejde přitom o žádné tajemné balzamování ani o černou magii. O jejich osud se stará především příroda, a to suchý vzduch, proudění a specifické mikroklima. Jenže jakmile se v temné kryptě objeví seschlé lidské tělo, začne pracovat fantazie. A české mum

Stojí mlčky u starých cest, na okrajích polí nebo schované v lese. Některé mají na těle vytesaný meč, jiné sekeru, v dalším případě jde jen o prostý kříž. Na první pohled vypadají jako zapomenuté náboženské památky. Jenže některé z nich mají mnohem temnější příběh. Smírčí kříže souvisejí se zločiny, pokáním a dávným právem, kdy se vrah a rodina jeho oběti mohli dohodnout na usmíření. Jenže po s

V tichu starobylého chrámu v Myře zůstává po více než sedm století hrob muže, kterému se připisují zázraky, pomoc chudým i záchrana námořníků v bouřích. Pak ale přichází rok 1087 a klidné místo se mění v dějiště podivné noční výpravy. Skupina italských námořníků otevírá hrob svatého Mikuláše a odváží jeho ostatky přes moře do Bari. Je to zbožná záchrana před nebezpečím, nebo promyšlená krádež,

Kosti, zuby, pramen vlasů nebo kousky oděvu. Relikvie svatých jsou po staletí jedním z nejcennějších pokladů křesťanského světa. Některé mají pečlivě doloženou historii, jiné provází záhady, krádeže i nečekané objevy. Jejich osudy připomínají dobrodružné romány, přesto se opírají o skutečné historické události. Ve středověké Evropě mají relikvie mimořádnou hodnotu. Nejsou jen předmětem úcty

Představa, že železo musí na dešti během několika let zrezivět, bere v Dillí za své. Uprostřed komplexu Qutb stojí více než sedm metrů vysoký železný sloup, který už přibližně 1 600 let odolává počasí s jen nepatrnými stopami koroze. Jeho mimořádná trvanlivost dlouho živí legendy o ztracených technologiích či tajemných materiálech. Moderní metalurgie však ukazuje, že skutečné vysvětlení je ješt

V červnu 1941 sovětští vědci otevírají hrobku slavného dobyvatele Tamerlána v uzbeckém Samarkandu. O dva dny později nacistické Německo zahajuje operaci Barbarossa a napadá Sovětský svaz. Shoda dat je natolik zarážející, že se rodí jedna z nejslavnějších „kleteb“ 20. století. Je na legendě něco pravdy, nebo jde jen o fascinující souhru okolností? Když antropolog Michail Gerasimov (1907-1970) a

Na první pohled připomíná obyčejnou starou knihu. Jakmile ji však otevřete, ocitnete se ve světě stovek neznámých znaků, podivných ilustrací a textu, který už téměř dvě století vzdoruje všem pokusům o rozluštění. Rohoncský kodex patří mezi největší záhady evropských dějin a dodnes nikdo s jistotou neví, kdo jej napsal, kdy vznikl ani co vlastně vypráví. Rohoncský kodex se poprvé objevuje v roce

Město Langenau obléhá ve 14. století nepřátelské vojsko, zásoby docházejí a obránci stojí na pokraji kapitulace. Přesto nakonec zvítězí chytrost nad hrubou silou. Podle staré německé legendy vypustí obyvatelé za hradby dobře živeného králíka, aby nepřítele přesvědčili, že uvnitř města je jídla stále dost. Čas pracuje pro obléhatele. Ve městě ubývají zásoby a každý den znamená další porci strádá

Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy. Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví ud

Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie. Osmanský admirál Piri Reis roku 1513 kreslí mapu světa, která překvapuje přesností pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Někteří v ní vidí důkaz ztracené civilizace nebo dokonce znalost Antarktidy dávno před jejím objevením. Jiní tvrdí,