Na první pohled připomíná obyčejnou starou knihu. Jakmile ji však otevřete, ocitnete se ve světě stovek neznámých znaků, podivných ilustrací a textu, který už téměř dvě století vzdoruje všem pokusům o rozluštění. Rohoncský kodex patří mezi největší záhady evropských dějin a dodnes nikdo s jistotou neví, kdo jej napsal, kdy vznikl ani co vlastně vypráví. Rohoncský kodex se poprvé objevuje v roce

Město Langenau obléhá ve 14. století nepřátelské vojsko, zásoby docházejí a obránci stojí na pokraji kapitulace. Přesto nakonec zvítězí chytrost nad hrubou silou. Podle staré německé legendy vypustí obyvatelé za hradby dobře živeného králíka, aby nepřítele přesvědčili, že uvnitř města je jídla stále dost. Čas pracuje pro obléhatele. Ve městě ubývají zásoby a každý den znamená další porci strádá

Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy. Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví ud

Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie. Osmanský admirál Piri Reis roku 1513 kreslí mapu světa, která překvapuje přesností pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Někteří v ní vidí důkaz ztracené civilizace nebo dokonce znalost Antarktidy dávno před jejím objevením. Jiní tvrdí,

Je žhavé léto 12. století, když obyvatelé anglické vesnice Woolpit objeví poblíž vlčích jam dvě vyděšené děti. Na první pohled vypadají jako každé jiné, až na jednu děsivou výjimku. Jejich kůže má nazelenalý odstín, mluví nesrozumitelnou řečí a odmítají jakékoli jídlo kromě syrových bobů. Příběh se rychle stává jednou z největších záhad středověké Anglie a ani po téměř devíti stech letech není

V libanonském údolí Bikáa stojí místo, které dodnes vyvolává úžas i otázky. Starověký Baalbek ukrývá základy chrámového komplexu, v nichž leží kameny tak obrovské, že se zdá téměř nemožné je přesunout. Některé bloky váží kolem tisíce tun, jeden z nedávno prozkoumaných kamenných kolosů dokonce odhadem až 1650 tun. Jak lidé bez moderních strojů dokázali takové giganty vytesat, dopravit a přesně u

Na první pohled působí jako nádherná středověká kaple ukrytá mezi zelenými kopci nedaleko Edinburghu. Když však návštěvník vstoupí dovnitř, ocitá se uprostřed kamenného labyrintu symbolů, které už po staletí podněcují představivost historiků, archeologů i milovníků záhad. Jsou ve výzdobě Rosslynské kaple skutečně ukryty stopy templářů, svobodných zednářů nebo dokonce Svatého grálu? Nebo jde o j

Klášter v Plasích patří k nejzáhadnějším barokním stavbám v Česku. Většina lidí zná příběh o budově postavené na tisících dubových pilot zapuštěných do vody. Jenže pod nohama návštěvníků se rozprostírá ještě jiný svět, ato spletitý systém chodeb, štol a technických prostor. Nachází se tam neznámé podzemí, nebo jde jen o přikrášlené legendy? Když člověk sestoupí pod plaský klášter, snadno podleh

Hrad Zvíkov patří k nejzáhadnějším českým hradům. Kromě pověstí o démonu zvaném rarášek tu už po staletí kolují vyprávění o tajných chodbách vedoucích hluboko pod skalním ostrohem na soutoku Vltavy a Otavy. Jsou pod hradem skutečně dosud neprozkoumané štoly ukrývající královský poklad, nebo jde jen o legendy, které se zrodily kolem jednoho z nejvýznamnějších hradů českých dějin? Zvíkov vyrůstá

Jed v dějinách zabíjí tišeji než meč. Nezanechává krvavou stopu, často nemá svědky a po staletích se jen obtížně prokazuje. Není divu, že právě otravy patří k největším historickým záhadám. Některé případy jsou objasněné, jiné dodnes rozdělují historiky i forenzní odborníky. Zemřel císař Kuang-sü přirozenou smrtí? A proč se dodnes spekuluje o smrti Alexandra Velikého? Jednou z největších záhad