Od 60. let se vědci pokouší jezerního netvora zachytit. Pomocí sonaru propátrají celé dno a na břehu jsou nainstalovány kamery s nočním viděním, které reagují na pohyb. Japonská expedice si dokonce opatří speciální miniponorku, aby mohla dění pod hladinou sledovat. Mezi lety 2002–2003 televize BBC jezero monitoruje prakticky nepřetržitě. Nic ale existenci příšery neprokáže. Jak příšera vypa

 Planetu Zemi tvoří bezpočet nejrůznějších lokalit zahalených těžce prostupnou tajemností. Jedna taková se nachází na peruánské planině v minulosti využívané indiány z kmene Nazca. Kvantum různých teorií vysvětlujících účel tamních obrazců vzrušuje lidstvo už bezmála 100 let.   Prší tu přinejlepším jednou za několik let. I proto se o tomto místě hovoří jako o jednom z nejsušších na světě. Ře

„Tohle popírá učení naší všemocné církve,“ vykřikne zděšeně katolický kněz. Před sebou má mapu s vyobrazením jižních oblastí Atlantického oceánu. Je tam jakási pevnina. Kdyby měl před sebou autora, s chutí by ho prohlásil za kacíře a poslal rovnou na hranici. Turecký námořník Piri Reis (asi 1470–1555) si v roce 1513 bere dovolenou. Už má dost mořské vody a chce si odpočinout. Zahálet ovšem neh

Astronomické znalosti starých Mayů ohromují i dnešní vědce, stejně jako mayský kalendář, který přesně předvídá pohyby Slunce, planet, zatmění a další jevy. Tento kalendář ale končí. Znají Mayové konec světa? 21. 12. 2012 poskočilo nejvyšší číslo klasického mayského kalendáře ze 12 na 13. To se stane jednou za 144 000 dní, tedy asi za 394 let. Ale neskončí ani za 3100 let, až bude mít na nejvyšš

Městem se nese líbezný zvuk připomínající zurčící vodopád. Královna Semiramis přivoní  ke květu ibišku a ucítí sladce medovou vůni. „Domov,“ pomyslí si královna a její srdce zaplesá. Král je šťastný: „Odvedli jste vskutku znamenitou práci,“ obrátí se ke skupině zahradníků. Nabukadnezar II. má vše, co si jen může úspěšný panovník přát. Chlubí se jedním vojenským úspěchem za druhým, vládne obrovs

Kalendář se užíval v celé předkolumbovské střední Americe a dodnes udivuje svou sofistikovaností. Vznikl pravděpodobně dlouhodobým pozorováním opakujících se astronomických jevů, jako jsou pohyby planet, fáze měsíce, sluneční zatmění atd. Mayský kalendář - kamenný model Matthewa Bisanze. FOTO: MBisanz / Creative Commons / CC BY-SA 3

O tom vedou vědci dodnes spory. O její návštěvě krále Šalamouna se zmiňuje Bible, Korán a podobný příběh i jiné náboženské texty. Všechny záznamy jsou kombinací konkrétních údajů o bohatství a moudrosti Šalamouna, ale velmi nekonkrétních informací o samotné královně a jejím původu. Bible nás učí, že důvodem, proč se královna vydala na dalekou cestu, jsou zvěsti o moudrosti krále Izraele. Korán

Probudí ji velmi silná žízeň, potřebuje se napít. Projevují se důsledky velmi silně kořeněných jídel, která ji tíží v žaludku. Žádná ze služebných není po ruce, a tak královna vstane a dojde ke stolu, na němž stojí džbán. V okamžiku, kdy první doušky zchladí její vyprahlé hrdlo, otevřou se dveře. Královna ztuhne. Ve dveřích stojí její hostitel a ona ví, že i tentokrát se mu povedlo ji přelstít.

Při hledání místa, kde se zahrady stvořené pro Semiramis nacházely, se archeologové nemají čeho chytit.  Německá skupina archeologů pod vedením Roberta Koldeweye se na domnělé místo vydává na přelomu 20. století. Visuté zahrady Semiramidiny, obraz od H. Waldecka. FOTO: Dorotheum / / Creative Commons / volné dílo  Na bře

Indický chirurg na kovové destičce tvaruje kus uříznuté kůže. Musí pracovat rychle a přitom přesně. Když si je stoprocentně jistý výsledkem, bere do ruky jehlu s bavlněnou nití a tkáň přišívá k ohyzdnému otvoru uprostřed obličeje. Píše se rok 700 před naším letopočtem a pacientka právě dostala nový nos. „Zase jedna cizoložnice,“ posteskne si indický chirurg Sushruta, když si prohlédne ženu s o