Při hledání místa, kde se zahrady stvořené pro Semiramis nacházely, se archeologové nemají čeho chytit. Německá skupina archeologů pod vedením Roberta Koldeweye se na domnělé místo vydává na přelomu 20. století.
Na břehu Eufratu
Téměř 20 let trvající práce přináší neuvěřitelné výsledky. „Odkryli jsme množství staveb i hradeb města.
Pak jsme ale v severovýchodní části města narazili na zbytky části stavby se čtrnácti pokoji a klenutými stropy,“ popisuje později archeolog s tím, že jeden ze spodních pokojů měl v podlaze asi tři šachetní otvory.
„Musely to být pozůstatky čerpadlových systémů,“ domnívá se Koldewey a jeho přesvědčení posílí ještě jeden nález. Koldeweyova skupina totiž u Eufratu najde ještě masivní základy něčeho, co vědci nedokážou spolehlivě vysvětlit.
„Domníváme se, že zahrady vzhledem k potřebě udržování vegetace musely být postaveny v těsné blízkosti řeky, tedy severním nebo východním směrem od královského paláce,“ vysvětluje Pelling. Proč ale o monumentální stavbě uprostřed pouště nepíší dobové prameny?
Naděje umírá poslední
Nedostatek důkazů o existenci visutých zahrad nutí archeology k černým myšlenkám. Nakonec připustí, že zahrady možná byly někde jinde. Průkopnicí takového názoru se stává doktorka Stephanie Dalleyová z Oxfordské univerzity.
Znovu a znovu pročítá veškeré dostupné klínopisné památky a je přesvědčena, že se zahrady někde skrývat musí!
Konečně nalezeny?
„Pozůstatky Semiramidiných zahrad jsme v Babyloně ani najít nemohli.
Byly totiž postaveny jinde,“ přichází Dalleyová s překvapivým zjištěním a rozvíjí svou teorii o visutých zahradách, které se nacházely asi 480 kilometrů severně od Babylonu v Ninive, které leží blízko dnešního Mosulu v Iráku.
Zhruba o 100 let dříve, tedy v roce 700 před Kristem, jej založí asyrský král Sinacherib. „Podle pramenů jím protéká malá řeka, jejíž břehy nechal král vyložit kameny.
Kromě toho podle pramenů nechal přebudovat i svůj palác, postavil nad ním terasy a palác spočinul na jejich vršku,“ popisuje expertka na mezopotámskou archeologii Augusta McMahonová.
Místo Babylonu Ninive
Mohl být tedy Sinacherib tím, koho archeologové po celou dobu hledali?
Při podrobnějším zkoumání reliéfů na stěnách zbytku paláce města Ninive vychází najevo, že si král nechal kolem paláce ještě vybudovat rozsáhlý park a zeleň se rozpínala od paláce přes terasy až k samotné řece.
„Hornatá krajina obklopující Ninive byla pro stavitele určitě k vybudování zavlažovacího systému výhodnější než rovinatý terén kolem Babylonu,“ domnívá se Dalleyová. Ta je také zastánkyní teorie, že u visutých zahrad došlo ke zmatení pojmů.
„Asyřané v roce 689 před Kristem Babylon vyplenili a Ninive bylo po této události nazýváno jako Nový Babylon,“ pokračuje Dalleyová. Měly by se tedy Semiramidiny zahrady jmenovat Visuté zahrady města Ninive? A skutečně je starověcí stavitelé postavili?
