13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Babylonská věž: Jak vysoká mohla být stavba, která pobouřila Boha?
Babylonská věž: Jak vysoká mohla být stavba, která pobouřila Boha?
od 8.3.2023
2.7tis
Jak asi vypadala Babylonská věž? Foto Pieter Bruegel starší / Creative Commons / Volné dílo
315
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

V dávných dobách prý lidé na Zemi hovoří stejným jazykem a žijí na jednom území. Ve své pýše se však rozhodnou postavit věž tak vysokou, že jim umožní dotknout se nebe.

Tím ale pobouří Boha natolik, že se rozhodne stavbu zničit. Mohl se slavný biblický příběh skutečně odehrát?

Jak asi vypadala Babylonská věž? Foto Pieter Bruegel starší / Creative Commons / Volné dílo Zikkurat v Eridu je jednou z možných Babylonských věží, foto David Stanley / Creative Commons / CC BY 2.0 Jiní znalci favorizují zikkurat Etemenanki, foto O.Mustafin / Creative Commons / CC0

„Babylón, skvost mezi královstvími, pyšná okrasa Kaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, vyvrácené Bohem,“ píše se v knize proroka Izajáše.

Příběh o zmatení jazyků, kterému předcházela stavba legendární Babylonské věže, patří mezi ty všeobecně známé a vypráví se po celém světě.

Obyčejně je označován za pouhou legendu, pověst, jejímž účelem je vysvětlit existenci různých jazyků, která se kdysi dávno mohla jevil jako nepochopitelná.

Jenže čím dál častěji se ukazuje, že mnohé biblické příběhy, jakkoliv znějí neuvěřitelně, popisují skutečné události. Byla i pověst o Babylonské věži vybudována na reálných základech?

DOTKLA SE NEBE?

Původní podoba věže již není známa a také odhady její skutečné výšky se dramaticky liší. Ty střízlivější hovoří o výšce mezi 86 až 206 metry, což je o něco méně než kupříkladu Žižkovská věž v Praze.

Ti, kteří věří, že se věž dotkla nebes doslova, uvádějí výšku až 13 kilometrů, což je pochopitelně krajně nepravděpodobné. Neznámá podoba stavby sice ztěžuje její případnou identifikaci, několik favoritů ale archeologové přeci jen mají.

Jednou z často zmiňovaných staveb je zikkurat (vysoká stupňovitá věž s terasami – pozn. red.) v Eridu na území dnešního Iráku. Sumerské texty hovoří o Eridu jako o prvním městě, kde sídlí bohové.

Na základě toho mnozí badatelé považují město za skutečný historický Babylon. Byla biblická věž vybudována právě zde?

Zikkurat v Eridu je jednou z možných Babylonských věží, foto David Stanley / Creative Commons / CC BY 2.0
Zikkurat v Eridu je jednou z možných Babylonských věží, foto David Stanley / Creative Commons / CC BY 2.0

STARÁ TABULKA JAKO DŮKAZ

Za další možnou Babylonskou věž je považován zikkurat Etemenanki stojící asi 90 kilometrů jižně od Bagdádu na území dnešního Iráku.

Původní výška stavby je asi 91 metrů a k jejímu autorství se na starověké stéle nalezené v roce 1917 hlásí novobabylonský vládce Nebukadnezar II. „Etemenanki Zikkurat Babibli (Babylonský zikkurat) jsem udělal, div lidí světa, jeho vrchol jsem zvedl k nebi,“ stojí na 2600 let staré tabulce.

Ta byla následujících sto let od svého nalezení střežena v soukromých sbírkách. Až v roce 2017 se podařilo vědcům ze Smithsonova výzkumného institutu tabulku získat k prozkoumání.

Dnes je řadou odborníků v současnosti považována za důkaz, že Babylonskou věží je právě Etemenanki.

„Jako asyriolog se nezabývám Biblí a nejsem věřící člověk, ale v tomto případě mohu říci, že existuje skutečná stavba, která se zdá být inspirací pro biblické vyprávění,“ prohlašuje jeden ze zastánců této teorie, asyriolog a profesor na Londýnské univerzitě Dr. Andrew George.

Pokud Babylonská věž skutečně existovala, došlo i ke zmatení jazyků, po němž byla podle Bible stavba opuštěna?

MNOHO JAZYKŮ NA STAVBĚ

V rozhovoru s izraelskými novináři George vyslovuje překvapivě prostou a zcela uvěřitelnou teorii.

Množství jazyků, o nichž se v biblickém příběhu o věži mluví, může jednoduše odkazovat na skutečnost, že stavba monumentu takového rozsahu vyžadovala početnou armádu dělníků z různých zemí.

O tom koneckonců svědčí i stéla ze 6. století př. n. l., která zmiňuje množství národů zapojených do stavby věže.

Mýtus o zmatení jazyků tedy nejspíš vychází z faktu, že na staveništi skutečně zaznívala celá řada cizích řečí. Skrývá se podobně logické vysvětlení i za jinými biblickými příběhy?

Jiní znalci favorizují zikkurat Etemenanki, foto O.Mustafin / Creative Commons / CC0
Jiní znalci favorizují zikkurat Etemenanki, foto O.Mustafin / Creative Commons / CC0
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 707
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz