Domů     Záhady historie
Bagdádské nádoby: schránky na svitky nebo první baterie?
Filip Appl
od Filip Appl 8.7.2021
4.4tis
K čemu sloužily zvláštní vázy? Foto: Irony/Creative commons/CC BY-SA 2.5
672
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Zatímco se svět pomalu blíží k druhé světové válce, archeologická naleziště po celém světě chrlí jeden úžasný nález za druhým. V roce 1936 probíhají vykopávky i ve staré vesnici Khujut Rabu poblíž Bagdádu. Právě tam čeká na badatele skutečně pozoruhodný objev.

K čemu sloužily zvláštní vázy? Foto: Irony/Creative commons/CC BY-SA 2.5 Trojice nádob byla nalezena nedaleko Bagdádu. Foto: JIM GORDAN/Creative commons/Volná licence Ve váze se nacházel měděný váleček s železnou tyčí. Foto: Chatsam/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Jde o místo, které před více než dvěma tisíci lety obývali tzv. Parthové – obyvatelé rozlehlé a na svou dobu poměrně vyspělé a dobře organizované říše. A právě do jejich doby zasazuje rakouský archeolog a malíř Wilhelm König jeden z nejzvláštnějších historických nálezů vůbec – 14 centimetrů vysokou hliněnou vázu s měděným válečkem, uvnitř kterého se nacházela železná tyč upevněná asfaltem.

„Tyč vykazovala známky koroze, pravděpodobně kvůli tomu, že byla ponořená v kyselé kapalině, jako je ocet nebo víno,“ doplňuje řecký publicista a elektroinženýr Ioannis Syrigos. Skutečně jde o baterii, jak tvrdil už zmíněný Wilhelm König? A pokud ano, co mohla napájet?

Trojice nádob byla nalezena nedaleko Bagdádu. Foto: JIM GORDAN/Creative commons/Volná licence

BATERIE ČI SCHRÁNKA?

König se objevu věnuje několik let a snaží se dokázat, že jde skutečně o starověkou baterii. K jeho tvrzení se postupně přidávají i další vědci a inženýři. Američan Willard F. M. Gray (1912–1998) dokonce vytváří několik replik, které opravdu fungují jako slabé baterie.

Otázka, co by takové baterie poháněly, je však bez odpovědi. Zatímco někteří lidé věří, že starověké kultury byly mnohem vyspělejší a používaly například jednoduché elektrické žárovky, skeptičtější badatelé naznačují, že proud z baterií mohl být využíván třeba k elektroléčbě nebo pozlacování nádob.

Vedle toho je však početný zástup vědců, podle kterých by energie z takové baterie byla příliš slabá na jakékoliv praktické využití. Je prý mnohem pravděpodobnější, že šlo jen o jakousi zvláštní schránku na papyrové svitky.

Je tedy vysvětlení takto jednoduché? Nebo se v bagdádském muzeu nachází důkaz, že toho o starověkých civilizacích stále víme jen málo?

Ve váze se nacházel měděný váleček s železnou tyčí. Foto: Chatsam/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 65
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]