26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Bájná země Lyonesse: Atlantida Britských ostrovů
Filip Appl
od Filip Appl 17.1.2022
2.9tis
Legendární země se měl rozkládat u pobřeží Cornwallu. Foto: Cardiff university
304
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse.

Legendární země se měl rozkládat u pobřeží Cornwallu. Foto: Cardiff university Země Lyonesse se objevuje v legendě o Tristanovi a Izoldě. Foto: Rogelio de Egusquiza/Creative Commons/Volné dílo Souostroví Scilly. Foto: Creative Commons/NASA/Volné dílo Umělecká představa hradu Camelot. Foto: Creative commons/Gustave Doré/Volné dílo

V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard Carew (1555–1620) a otáčí stránkami nejméně 100 let staré knihy jednoho ze svých předchůdců – britského kronikáře Williama z Worcesteru (1415?–1482).

V jednu chvíli jeho pozornost upoutá zmínka o výnosech z jistého panství Lyonesse, o kterém se autor zmiňuje jako o „lesích a polích a 140 farních kostelích, jež jsou všechny nyní potopeny mezi Mountem a ostrovy Scilly.“ Carew překvapeně zvedne obočí.

O panství Lyonesse předtím neslyšel, ale pokud je text ve staré knize pravdivý, pak jsou dějiny jeho milovaného Cornwallu, hrabství ležícího na jihozápadě Anglie, mnohem záhadnější, než si dosud myslel.

Carew svůj nález nenechá jenom tak. Pouští se do hledání dalších zmínek o tajemné zemi Lyonesse a své poznatky nakonec vkládá do své publikace o Cornwallu z roku 1602. K čemu během svého pátrání dospěl?

Země Lyonesse se objevuje v legendě o Tristanovi a Izoldě. Foto: Rogelio de Egusquiza/Creative Commons/Volné dílo

TRISTANOVA DOMOVINA

Carew je důkladný. Během svého pátrání prohledává staré mapy i přepisy dávno ztracených svitků. A k vlastnímu překvapení skutečně nachází i další náznaky o existenci země v místech, kde se na východ od cornwallského pobřeží nyní rozkládá jen moře.

Jeho poznámky později nacházejí další badatelé a rodí se novodobá podoba legendy o tajemné zemi Lyonesse. Sám Carew její existenci spojuje nejen s cornwallskou pověstí o potopené zemi, ale i se staršími podobami legendy o králi Artušovi, konkrétně pak s postavou hrdiny Tristana.

Právě ten měl údajně z Lyonesse pocházet. Někteří autoři jdou ale ještě dál. Například anglický básník Alfred Tennyson (1809–1892) věří, že právě v Lyonesse se také nacházel legendární hrad Camelot a že právě tam měl také Artuš porazit svého nepřítele Mordreda.

Co na spekulace o potopeném území o délce několika desítek kilometrů říkají současní výzkumníci?

Umělecká představa hradu Camelot. Foto: Creative commons/Gustave Doré/Volné dílo

ZKAZKY TAMNÍCH RYBÁŘŮ

Současná bádání sice nepřináší jednoznačné závěry, zároveň ale připouští existenci náznaků, že mezi Cornwallem a souostrovím Scilly kdysi opravdu byla poměrně rozsáhlá pevnina. „Moře je tu skutečně nečekaně mělké a na řadě lokalit se tu nacházejí pravidelné struktury, které někomu mohou připomínat obrysy dávných staveb,“ uvádí například britský oceánograf Fryderick Swale (*1978).

Mnozí lidé také upozorňují na zajímavé názvy některých míst. Jednu oblast mělčin rybáři nazývají Tregva, což ve staré cornvallštině znamená „vesnice“. Na některých místech pod vodou lze prý, alespoň podle místních, dokonce spatřit zbytky dávných zdí.

Velkou pozornost budí také známé útesy zvané Sedm skal, které leží asi sedm kilometrů od pobřeží a které artušovská legenda také zmiňuje. Šlo kdysi dávno ve skutečnosti o vrcholek nějaké skalnaté hory?

ZEMĚ DÁVNÝCH KELTŮ?

Vědci zabývající se geologií upozorňují, že v historických dobách vypadaly Britské ostrovy a jejich blízké okolí opravdu odlišně. Existuje řada důkazů, že před několika tisíci lety došlo v oblasti ke zvednutí hladiny moře, a tedy i k zatopení některých míst.

Kupříkladu o zmíněném souostroví Scilly, které dnes tvoří asi 140 skalnatých ostrůvků, psal starořecký filosof a geograf Strabón (64 př.n.l.–23 n. l.) jako o deseti větších ostrovech.  Ostatně zkazky o zemi, která se – v pro ně poměrně nedávné době – potopila pod moře, lze najít i v mytologii dávných Keltů, kteří v oblasti žili.

Šlo snad přímo o zemi tohoto pohanského národa, jak naznačují některé zdroje? Nebo snad mají nakonec pravdu ti, kteří věří, že navzdory všem známějším lokalitám ležela právě zde v dávných časech legendární Atlantida?

Souostroví Scilly. Foto: Creative Commons/NASA/Volné dílo
Foto: Creative Commons, Cardiff University
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.2tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.6tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.2tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.1tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.5tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]