Nad irským městem Celbridge svítí jasný měsíc. Většina obyvatel již dávno spí. V malém domku na předměstí, na jehož střeše se usadila šedá vrána, se ale stále svítí.
Když oknem nahlédneme dovnitř, v jedné z místností uvidíme smutného vrásčitého starce. Sedí na židli u postele, ve které leží jeho žena. Tiše umírá. „Co já si tu bez tebe počnu?“ smutní stařec a po tvářích mu stékají slzy. „Vodu,“ zasípe žena.
„Cože?“ nerozumí stařec. „Vodu. Mám žízeň…,“ zopakuje žena. „Hned ji přinesu, drahá,“ vstane stařec a kulhavou chůzí sejde dolů do kuchyně. Náhle se celým domem ozve táhlé zoufalé kvílení a pláč. Stařec upustí hrnek na zem. Ví, co to znamená.
Pomalu se otáčí, až před sebou spatří překrásnou mladou dívku s očima bez panenek. Její pleť, vlasy i šaty jsou bílé jak sníh a vlají jí ve vzduchu, jako by do nich foukal vítr. „Zemřela…,“ hlesne stařec. Dívka smutně kývne a rozplyne se. S kým měl stařec tu čest?
Mám pro vás špatnou zprávu
Říká se, že každá irská rodina má svého vlastního démona jménem Banshee, který je také často označován jako víla smrti. Údajně se jedná o duši nevinné mladé dívky, která byla kdysi násilně zavražděna.
V této podobě se i nejčastěji zjevuje, přičemž je od hlavy dolů celá v bílém. Banshee se má objevovat ve chvílích, kdy umírá některý ze členů rodiny. Jeho smrt prý oznamuje nepříjemným, uši drásajícím kvílením a pláčem.
Jakmile ho ostatní uslyší a Banshee spatří, vědí, že osoba ležící na smrtelné posteli právě zemřela. Banshee tedy není zlá – smrt totiž nepřináší, pouze ji zvěstuje.
Dívka od potoka
Svědkové ji však často popisují i jako dívku sedící u potoka, kde pere zkrvavené prádlo toho člověka, který má zemřít. Někdy se prý tento démon zjeví i jako ošklivá stařena v černém, či dokonce v podobě šedé vrány.
Ta je v Irsku spojovaná právě se smrtí či čarodějnictvím. Je Banshee pouhou irskou legendou, nebo se tento démon v zemi zeleného čtyřlístku skutečně zjevuje?
